Evropská unie se před časem zavázala, že do roku 2020 sníží emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990. Evropská komise pro každý stát rozpočítala, jak k tomuto cíli přispěje. Ze svých výpočtů však vycházela z objemu emisí v jednotlivých státech za rok 2005, protože od tohoto roku jsou data kompletní.
To se ovšem nelíbí právě sedmi postkomunistickým zemí, které si stěžují, že Brusel nezohlednil pokles emisí skleníkových plynů ve střední a východní Evropě, který byl od roku 1990 markantní, mimo jiné i kvůli útlumu průmyslové výroby. Maďaři tak přišli s návrhem, který by zemím bývalého komunistického bloku dovolil vypouštět více emisí, než navrhuje komise. Celkový unijní cíl 20 procent do roku 2020 by přesto zůstal zachován.
"Tohle není seriózní. My nejsme tento návrh schopni podpořit," řekl na dnešním jednání německý ministr životního prostředí Sigmar Gabriel. Krátce po jeho vystoupení se mu dostalo i podpory od slovinského předsednictví EU, jehož ministr Janez Podobnik, který jednání vedl, dal jasně najevo, že Slovinsko by rádo vidělo, aby stejný názor jako Němci zastávali i ostatní.
Namísto maďarského plánu se ovšem objevil další návrh, který by měl zohlednit snížení emisí ve středoevropských a východoevropských zemí. Tentokrát jsou jeho tvůrci Poláci. Ti navrhují změnu v rozdělování kvót na vypouštění emisí oxidu uhličitého.
Evropská komise počítá s tím, že od roku 2013 takzvané aukce emisních povolenek pokryjí 90 procent vypouštěných emisí v některých průmyslových sektorech a zbylých deset procent povolenek se zdarma rozdělí podle složitého přepočtu mezi jednotlivé státy. Poláci ale navrhují, aby aukce pokryly jen 80 procent emisí, přičemž dalších deset procent by se přepočítávalo jako dosud a deset zbylých by připadalo státům, které snížily emise nejvíce od roku 1990. Patřily by mezi ně bezpochyby země střední a východní Evropy, ale například i Němci či Britové.