IEA: Dosavadní energetická politika je neudržitelná

06.06.2008 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Tokio 6. června (ČTK) - Energetická politika, kterou nyní uplatňují vlády jednotlivých zemí, je neudržitelná. Pokud se nezačne co nejdříve měnit, urychlí se nárůst škodlivých emisí v ovzduší se všemi dopady, které takový vývoj může mít. Na tiskové konferenci k situaci na trhu s ropou to řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Nobuo Tanaka.

"K udržitelnému vývoji máme dost daleko, i když se o tomto dlouhodobém problému všeobecně ví. Emise oxidu uhličitého se v posledních pěti letech dokonce zvyšují ještě výrazněji než předtím," řekl Tanaka na tiskové konferenci v Tokiu. Tam budou o víkendu jednat i ministři energetiky zemí G8.

IEA dnes vydala novou zprávu s názvem Energy Technology Perspectives 2008, jejíž vypracování iniciovaly země G8. Zpráva má nastínit, jakým směrem by se měla ubírat energetická politika, aby mohl svět pokračovat ve svižném růstu, ale nezničil si při tom životní prostředí. Agentura navrhla snížit emise oxidu uhličitého do roku 2050 na polovinu.

Nemělo by být žádných pochyb o tom, že dosáhnout takového cíle je impozantní úkol. Výsledky z hlediska energetické bezpečnosti ale budou ohromné. Poptávka po ropě byl pak v roce 2050 byla asi o 27 procent nižší než v roce 2005," upozornil šéf agentury.

V posledních letech prudce rostou ceny ropy, tedy základní suroviny k výrobě pohonných hmot. Ropa se prodává za téměř 130 dolarů za barel, což je dvakrát tolik než před rokem a zhruba šestinásobný nárůst proti roku 2002. Tanaka řekl, že tak dramatické zdražení ropy vede k tomu, že se opět zvyšuje zájem o uhlí.

Na využívání uhlí jako paliva jsou založeny například ekonomiky Číny a Indie, které patří v současné době k nejrychleji rostoucím. To je i jeden z důvodů, proč je nutné zahájit zásadní změny energetické politiky. Zpráva agentury přitom počítá i s energií z jádra.

"Naše nová zpráva ukazuje rozsah problému a úsilí tyto trendy zvrátit," řekl šéf agentury. V první řadě je podle něj nutné zvýšit efektivitu, což je i relativně atraktivní úkol, protože jsou brzy vidět i finanční úspory. Ke stabilizaci emisí ale přispěje hlavně jejich výrazné snížení při výrobě elektřiny.

Jeden ze scénářů předpokládá, že bude nutné sáhnout prakticky k úplné dekarbonizaci elektrárenského sektoru. Vzhledem k tomu, že poptávka po elektrické energii se neustále zvyšuje, bude do roku 2050 nutné každý rok 35 uhelných a 20 plynových elektráren vybavit technologií CCS (CO2 capture and storage). Náklady budou u každé z nich asi 1,5 miliardy USD.

"Navíc ale budeme muset postavit dalších 32 nových jaderných elektráren ročně a kapacita větrné energie se musí každoročně zvýšit o zhruba 17.500 turbín," řekl Tanaka.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK