Studie počítá se všemi náklady, které si rozšíření a provoz mýta vyžádá. Zohledňuje také sumu, kterou nyní stát získává na dálničních známkách.
Placení mýtného za lehčí nákladní auta už čeká jen na souhlas generálního ředitelství pro dopravu a energetiku při Evropské komisi. "Čekáme už jen na potvrzení DG Trenu, že se nejedná o nijak podstatnou změnu. To bychom měli získat v nejbližších týdnech," řekl deníku náměstek ministra dopravy Jiří Hodač.
Podle centrálního registru vozidel jezdí v Česku mírně přes 100.000 aut s hmotností mezi 3,5 a 12 tunami. Pro jejich provoz na českých silnicích se loni prodalo přes 30.000 dálničních známek. "Známe strukturu těchto vozidel - zpravidla pouze rozvážejí zboží na menší vzdálenosti, proto toho příliš na dálnicích nenajezdí," vysvětlil Hodač, proč se na mýtném za menší nákladní auta vybere mnohem méně než za kamiony.
Mýtné se v České republice vybírá na všech dálnicích a rychlostních silnicích v délce asi 1000 kilometrů a na téměř 200 kilometrech silnic první třídy. Povinnosti platit podléhají kamiony o hmotnosti 12 tun a více. Průměrná sazba na dálnicích je 4,05 koruny za kilometr, na silnicích první třídy je zhruba poloviční.
Loni se vybralo 5,6 miliardy korun, letos by to podle odhadů Ředitelství silnic a dálnic mohlo být o miliardu více. Zmíněné sumy ale nejsou čistým příjmem státu. Zhruba dvě miliardy je třeba zaplatit firmě Kapsch jako splátku za výstavbu systému a služby spojené s jeho provozem.
Ministerstvo dopravy podle MfD už promýšlí další etapu zavádění mýtného systému na všech hlavních komunikacích a vybraných silnicích II. a III. tříd, kde by auta nesledovaly mýtné brány, ale satelity. Vzhledem ke složitosti systému, který bude nutné důkladně otestovat, by k tomuto rozšíření mohlo dojít nejdříve v roce 2010.