Květnové údaje jsou o něco vyšší než odhady analytiků, kteří v průměru čekali inflaci 4,5 procenta. V samotném květnu stouply ceny o 0,3 procenta. V dubnu se zvýšily o 0,2 procenta.
V porovnání s loňským květnem nejvíce rostly ceny ve zdravotnictví, a to o deset procent. Potraviny a nealkoholické nápoje, které táhly inflaci v uplynulém období, zdražily o 9,6 procenta. Naopak o 0,3 procenta klesly ceny v odvětví pošt a telekomunikací.
Proti dubnu se zvýšily hlavně ceny potravin a nealkoholických nápojů, a to o jedno procento. V dopravě ceny stouply o 0,8 procenta.
Nízká inflace a udržení jejího mírného růstu patřily k hlavním podmínkám pozvání Slovenska do eurozóny. Přestože země přísná ekonomická kritéria splnila, nejistota ohledně udržení nízkého růstu cen byla pro Slovensko jedinou hrozbou, která mohla zhatit přijetí eura podle plánu od ledna 2009. Definitivní začlenění země do eurozóny musí ještě v nejbližších týdnech potvrdit evropské instituce.
EU ale pro posuzování plnění inflačního kritéria používá vlastní metodiku výpočtu, která se od národní liší kvůli odlišnému složení spotřebních košů. Inflace podle metodiky EU v dubnu činila 3,7 procenta, květnové údaje nebyly ještě zveřejněny.
Tempo růstu roční míry jádrové inflace, která nezahrnuje změny regulovaných cena a nepřímých daní, se v květnu zrychlilo na 4,8 procenta z dubnových 4,6 procenta. Meziměsíčně se ceny v květnu podle jádrové inflace zvýšily o 0,4 procenta.