Mayotte – ostrov šťastné želvy

Téma týdne: Destinace stvořené pro dovolenou

Obklopuje ho bohatý systém korálových bariér tvořících až několik kilomerů širokou a až 60 m hlubokou lagunou. Klima je tropické, přímořské, horké a vlhké.

Asi nejstručnější charakteristikou by znělo: Kousek Afriky a Madagaskaru v malém, podloženo evropskými standardy, obklopeno nejkrásnější korálovou lagunou. Nečekejte zde vyšší standard služeb ani rozvinutou turistickou infrastrukturu. Zato zde najdete fantastickou přírodu: Lemury, baobaby, na 50 druhů orchidejí, tropické ovoce, možnost koupání mezi želvami, výpravy ke korálovým bariérám, či pozorování delfínů a velryb. Můžete se potápět v laguně či mimo ni i vydat se na trekking do vnitrozemí. Je zde poměrně bezpečno, kriminalita minimální, nehrozí zde náboženské, etnické či jiné nepokoje, není to atraktivní cíl pro mezinárodní terorismus, zdravotní rizika minimální.

Pozor na fotografování

Již sama cesta na Mayotte je zážitek. Náhle se pod Vámi objeví okraje korálové laguny Mayotte, malé ostrůvky po obvodu, a zelené pahorky hlavního ostrova. Zde zažijete ten neuvěřitelný paradox: Asi jako kdyby Váš obří stroj přistál v Hořovicích... Z letiště na menším ostrově Vás na hlavní Grande Terre převeze trajekt. Pozor na fotografování! Mládež je v pohodě, ale ne tak dospělí - jejich víra jim totiž říká, že fotografie krade kus jejich duše. A i když mají v ruce mobily a řídí auta, některé věci jsou zde prostě pevně zakořeněné. Na Mayotte se samozřejmě jezdí vpravo, nebojte se půjčení vozu. A je tu docela pořádek... Tedy ne že by všude bylo jako v klícce, ale celkově málo plastů, na plážích a u vody žádné pytlíky a igelitky. Díky rozhodnutí místní prefektury je dnes Mayotte možná jediným územím v celé EU, kam je zakázáno plasty dovážet. A když, tak je na ně napařena taková daň, že si zatraceně rozmyslíte, jak s nimi naložíte.

Fauna v čele s mořskými želvami

Punc panenskosti Mayotte je podmíněn i faktem, že zde není mnoho ubytovacích zařízení pro turisty, žádné velké luxusní resorty. Nejoblíbenějším hotýlkem je Le Jardin Maoré (2*) - jedno z nejpůvabnějších míst Indického oceánu. Už první minutí mohutných baobabů a pak výhled na lagunu, jejíž barvy přecházejí od smaragdové a tyrkysové po tmavě modrou, Vás musí nadchnout. Malá otevřená restaurace s barem, kde se tak příjemně sedí, kouzelná zahrada-areál skrývající necelých 20 bungalovů, a především to hlavní, proč se sem jezdí: zdejší fauna v čele s mořskými želvami. V hotelu působí člověk, který želvy zkoumá a stará se o jejich ochranu. Přestože mořské želvy migrují, ve zdejší zátoce se jich permanentně zdržuje okolo 200. Drží je tu především dostupnost potravy - dno laguny v hloubce 2-3 metry je krásně písčité, porostlé drobounkou řídkou trávou. Je to úchvatný pohled, když vyrazíte od břehu a najednou uvidíte pár metrů od sebe velikou želvu zelenou nebo o něco menší karetu, pasoucí se na dně. Když pak po delším čase dojde vzduch, vyjede želvička na hladinu, lapne po dechu (zvláště karety při tom působí kouzelně) a zase hurá ke dnu. Je to divadlo, na které se dá koukat dlouhé desítky minut. Zhruba 300 metrů od břehu mělká laguna končí, a reef padá prudce do cca dvacetimetrové hloubky. Na zlomu je nádherný svět plný korálů a rybiček. Samotná laguna je k vnějšímu okraji široká 7-8 km a je dostatečně hluboká. Pokud jste potápěči, máte o další zábavu vystaráno.

Tím ovšem dobrodružství s želvami nekončí. Téměř každou noc se jich několik vydá na zdejší pláž, aby u kořenů baobabů založily další generaci. Je-li vše v pořádku, vyhrabou zhruba půlmetrovou díru, nakladou vejce, zasypou, a pak sjedou zpět do moře. Ráno je pak kouzelná procházka po pláži, na které jasně vidíte dráhu nahoru a dolů jako od obřího traktoru.

Želvy však nejsou jedinou zdejší atrakcí. Jako všude v jihovýchodní Asii a Indickém oceánu zde žijí fruitbats, velcí netopýři. Působí při letu trochu hororově, ale není třeba se jich bát - živí se výhradně ovocem. Asi mnohem větším lákadlem pro vaše pozorování budou makis, endemický druh lemura. Tato kouzelná huňatá, nosatá a okatá zvířátka velikosti naší kočky žijí především na stromech, přes den spí ukryti v korunách, a za potravou (ovoce a jiné plody) se vydávají ráno nebo navečer, když není takové horko. Většinou netečně leží na větvích a neprojevují o Vás zájem - dokud nevytáhnete banány... To je pak šupot dolů! V souvislosti s lemury ještě jedna zajímavost: prý když některý z tlupy uhyne, tak ho ostatní zahrabou. Jsou tak zřejmě kromě člověka jediní živočichové pohřbívající své mrtvé.

Nechybí ani delfíni a velryby

Na Mayotte se dá dělat ledascos, ale jestli tam musíte něco absolvovat, tak je to celodenní výlet člunem po laguně. Z Mamoudzou se zajíždí buď na jih do oblasti Národního mořského parku, nebo na sever. Máte téměř 100% jistotu, že v laguně narazíte na delfíny. Je to nám známý velký druh. Většinou máte šanci naskákat za nimi do vody a chvíli s nimi plavat. Další - menší - pak uvidíte vně laguny, ti zase milují závody s člunem. Obvykle je také příležitost potápět se za velkými mantami. Trocha ekologie vás čeká při zajížďce do mangrovníkových hájů na pobřeží. No a bonbónkem je piknik na pláži některého z malých ostrůvků, koupání, potápění, a rošt plný kuřat a ryb...

Skuteční gurmáni na mořský život pak jezdí na Mayotte v létě. I když je tu přece jen o pár stupňů chladněji, čeká je tu unikátní zážitek: Pozorování velryb. V průběhu července totiž do laguny vplouvají velrybí mámy, aby tu - chráněny před predátory otevřeného oceánu - porodily mládě, a zůstaly tu s ním 1-2 měsíce, než trochu povyroste.

Běžně doporučujeme pobyt na ostrově na nějakých 5-6 dnů, avšak dokážeme pochopit lidi objednávající v Le Jardin Maoré "robinsonovské" 2 týdny, bez televize, bez internetu, kteří si zde uprostřed kouzelné přírody vyčistí možná tělo, ale především duši. Pobyty na Mayotte lze dobře kombinovat s Reunionem či Keňou.

Autor je Product Manager pro danou destinaci.