Východ Evropy se snaží přilákat zpět pracovníky ze zahraničí

Čím chudší země je, tím akutnějším problémům kvůli exodu lidí za prací na západ čelí, vyplývá ze zprávy založené na podkladech od pracovníků EurActivu v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Česku, Slovensku a Maďarsku.

Zřejmě nejsložitější situace pak prý v tomto směru panuje v nejnovějších členských zemí "sedmadvacítky" - tedy v Bulharsku s Rumunskem.

Rumuni a Bulhaři v řadě starších členských států EU i přes omezení tamních pracovních trhů nachází práci, často ale skrze černý trh. Podle ekonomů je množství peněz, které zasílají zpět domů, zhruba stejné jako množství přímých zahraničních investic.

Rumunské ministerstvo práce v Itálii a Španělsku ve snaze přilákat své občany zpět uspořádalo dokonce jakési pracovní veletrhy. Domů se však vrátila asi jen stovka lidí.

Podobné či možná ještě větší potíže s odchody má Bulharsko, jehož pracovní trh je zhruba třikrát menší než rumunský. Velkým problémem je například odchod zdravotních sester. Odhaduje se, že už jich odešlo 29.000, tedy zhruba polovina počtu, který tamní nemocnice potřebují.

Přitom právě nedostatek sestřiček je prý považován za jednu z příčin úmrtnosti v nemocnicích. Bulharsko před několika dny ve snaze zabránit odchodům lékařů a sester zvýšilo jejich plat o 90 až 100 procent. I přes toto navýšení ale budou brát stálé méně než jejich protějšky na západě.

Fakt, že v případě Česka, Slovenska a Maďarska v zahraničí pracuje méně lidí než třeba u Polska, je obecně brán za jistý znak toho, že tyto ekonomiky poskytují lidem konkurenceschopné pracovní příležitosti.

Podle oficiálních statistik, na něž se článek odkazuje, v EU pracuje asi 76.400 Čechů. V realitě to prý může být ještě méně, protože řada Čechů prý už ukončila své smlouvy například v Británii, avšak zatím se nepřehlásila.

Podle EurActivu sice pracovní migrace není akutním problémem v těchto zmíněných zemích, avšak třeba ze zkušeností zkušených manažerů v Česku prý vyplývá, že třeba Česko velmi naléhavě potřebuje kvalifikované pracovníky - například inženýry, stavbaře či řemeslníky. Rozdíl od balkánských států unie v případě ČR či Polska je také to, že spousta lidí dojíždí do sousedních bohatších států - Německa s Rakouskem - přes hranici.