Zajištění kurzového rizika pomocí forwardu

18.06.2008 | , Finance.cz
ÚČTY A SPOŘENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Naši exportéři dnes musí s kurzovým rizikem počítat při každém jednotlivém obchodu. Zajištění se proti kurzovým riziků je tak pro ně otázkou bytí a nebytí. Nejběžnějším a nejjednodušším typem derivátu sloužícího k zajištění se proti kurzovému riziku je forward.

Téma týdne: Bráníme se kurzovému riziku

Základním a dá se říci, že i nejefektivnějším řešením, jak se bránit proti kurzovým rizikům, je zajištění prostřednictvím finančních derivátů. Samotný princip zajištění pomocí finančních derivátů není nijak složitý - zatímco při standardním nákupu či prodeji běžných finančních instrumentů (cenných papírů, měn) probíhá obchod za současné tržní ceny s tím, že zaplacení ceny a dodání instrumentu, se uskuteční v krátkém časovém intervalu, pak v případě finančních derivátů dohodneme podmínky obchodu včetně ceny k aktuálnímu datu, přičemž obchod se uskuteční až v budoucnu. Obchod pak probíhá za předem dohodnutou cenu, která se označuje jako termínová. Mezi finanční deriváty patří forwardy, futures, swapy a opce. My se v dnešním článku zaměříme na forwardy.


FX Forward


Nejběžnějším a nejjednodušším typem derivátu sloužícího k zajištění se proti kurzovému riziku je forward. Forwardový obchod představuje závazek banky, že klientovi prodá či od něj koupí dohodnuté množství peněžních prostředků v jedné měně za dohodnutou částku v jiné měně v přesně sjednaném budoucím termínu. Obchod proběhne za předem sjednaný forwardový kurz (např. kurz platný na finančním trhu v době uzavření obchodu). Klient se naopak zavazuje smluvené množství finančních prostředků podle podmínek forwardového obchodu od banky odkoupit či jí tyto prostředky prodat. Výhodou těchto operací je skutečnost, že ve vhodný okamžik může klient opatřit svou budoucí konverzi závazným kurzem, který považuje za optimální, popř. může svou pohledávku nebo závazek zajistit již v okamžiku jejich vzniku. Forwardový kurz i datum vypořádání jsou stanoveny závazně, takže po sjednání nelze od uzavřeného obchodu ustoupit. Uzavření forwardu samozřejmě není zadarmo, ale banky si za něj buď vybírají od svých klientů poplatek ve výší určitého procenta z hodnoty kontraktu (např. 0,3 %), nebo stanoví klientovi o něco horší kurz. Výsledné náklady obou způsobů jsou přibližně ve stejné výši.

Pro koho se FX forward hodí:

  • pro dovozce,  který provádí opakovaně úhrady do zahraničí v cizí měně a tudíž se obává budoucího zpevnění směnného kurzu cizí měny proti Kč
  • pro vývozce, který provádí opakovaně konverze ze zahraničí došlých prostředků do Kč a tudíž se obává, že koruna zpevní a jeho cizoměnová inkasa ztratí na hodnotě


Jak zajištění pomocí forwardu probíhá v praxi?


Zkusíme si zajištění vysvětlit na jednoduchém příkladu. Výrobní podnik vyváží své zboží do zahraničí a se svým obchodním partnerem si sjedná obchod na zboží za 100.000 euro. Tento podnik má samozřejmě za pomocí kalkulace přesně stanovenou cenu obchodu tak, aby mu přinesla pro něj zajímavý zisk a přirozeně také očekává, že dejme tomu za půl roku kdy se celý obchod zrealizuje a proběhne platba za dodávku obdrží obdrží od odběratele ve smlouvě sjednaných 100.000 eur. Kurz koruny vůči euru v době sjednání obchodu je dejme tomu 26 CZK / EUR. To znamená, že pokud by se během následujícího půl roku vzájemný kurz obou měn nezměnil, podnik by získaných 100.000 eur směnit za 2,6 milionů korun. Problém nastává v případě, že mezitím kurz koruny vůči euru posílil například na 24 CZK / EUR. Náš podnik by v tomto případě za svá eura dostal již jen 2,4 mil. korun. Jeho kurzová ztráta by tak činila 200.000 korun. Jelikož si náš podnik hrozbu kurzového rizika plně uvědomuje, rozhodne se zajistit formou forwardu. Jak to udělá? Uzavře smlouvu s některou z bank, která tento produkt nabízí. Tato banka pak za 6 měsíců odkoupí od podniku 100.000 eur za kurz, který si s podnikem domluví, což je většinou aktuální tržní kurz, tedy 26 CZK / EUR. Banka může klientovi nabídnout při jednání o obchodu forwardový kurz ve výši aktuálního tržního kurzu, ale dohoda o forwardu může znít na kurz slabší i silnější, než je kurz aktuální tržní (banky si vypočítávají forwardové kurzy, za které jsou ochotny s podnikem obchod uzavřít, podle poměrně exaktních matematických metod). Během 6 měsíců pak sice koruna posílí na 24 korun za euro, ale banka bez ohledu na aktuální tržní kurz skutečně eura odkoupí za předem smluvený forwardový kurz 26 CZK / EUR. Náš podnik tak žádnou ztrátu nemá.

Samozřejmě existuje také varianta, že během 6 měsíců česká měna naopak oslabí, pak by podnik realizoval nikoliv kurzovou ztrátu ale naopak kurzový zisk. V tomto případě je pak uzavření forwardu podniku spíše na škodu. Na druhou stranu určovat směr, jakým se bude kurs koruny vyvíjet, nikdo exaktně neumí a díky vývoji naší ekonomiky je pravděpodobnější spíše posilování kurzu koruny.

Autor článku

Michal Ruml  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: ÚČTY A SPOŘENÍ