Měnové opce a zajištění kurzového rizika

Téma týdne: Bráníme se kurzovému riziku

Opce je právo koupit nebo prodat za určitý čas určité aktivum (například měnu – viz dále) za určitou cenu. Základní odlišnost od forwardů spočívá v tom, že pouze jeden z partnerů má povinnost na požádání sjednaný obchod splnit, zatímco druhý má možnost volby, takže může požadovat plnění obchodu nebo od něj ustoupit. Za toto právo majitel opce platí poskytovateli opce takzvanou opční prémii. Pokud není opční právo do stanoveného dne splatnosti opce realizováno, propadá bez jakéhokoli plnění a opce se stává bezcennou. Předmětem opce mohou být komodity, akcie, obligace, indexy, futures a také cizí měna.

Opce na nákup daného instrumentu se označuje jako call option, opce na prodej se označuje jako put option. U opcí stojí proti sobě dvě strany, a to kupující a prodávající . Kupující opce typu call má právo, nikoli povinnost, se v den splatnosti rozhodnout, zda chce nakoupit instrument, a prodávající má poté povinnost tento instrument prodat. Kupující opce typu put má právo, nikoli povinnost, se v den splatnosti rozhodnout, zda chce daný instrument prodat, a prodávající této opce má poté povinnost instrument koupit.

Měnové opce

V zahraničním platebním styku se jako zajišťovací nástroj proti kurzovním rizikům používají měnové opce. Měnová opce představuje právo  k nákupu nebo prodeji určitého množství jedné měny za jinou měnu v kurzu předem dohodnutém zúčastněnými stranami a k dohodnutému datu. Měnová opce tedy umožňuje kupujícímu opce zajistit své měnové riziko, kdy mu na rozdíl od forwardu dovoluje k dohodnutému datu sjednaný kurz využít, ale i nevyužít v závislosti na tom, je-li aktuální tržní kurz v dohodnutém dni je pro něj výhodnější než kurz sjednaný. Prodávajícímu opce (bance) pak umožňuje získat opční prémium.

Měnová opce bývá nabízena ve dvou modifikacích:

• evropský typ – kupující opce má právo o jejím využití rozhodnout pouze v den splatnosti
• americký typ – kupující opce má právo o jejím využití rozhodnout kdykoli do dne splatnosti; vypořádání se provádí zpravidla dva pracovní dny po dni uplatnění opce amerického typu.

Výhody měnové opce:

• možnost zajištění měnového rizika pro kupujícího opce
• příležitost pro kupujícího opce profitovat i z příznivého vývoje kurzu
• pro prodávajícího opce zisk opčního prémia

Minimální objem jedné transakce je u našich bank různý, ale většinou se pohybuje na úrovni jednoho milionu korun a výše (Komerční banka 50.000 USD nebo ekvivalent v jiné měně, Česká spořitelna 1.500.000 Kč). Měnovou opci lze sjednat ve všech světových měnách, které dané banka nabízí.

Opční strategie

Jak vyplynulo z předchozích odstavců opce na rozdíl od forwardové (termínové) operace představuje právo nikoliv povinnost kupujícího opce koupit nebo prodat zahraniční měnu za předem dohodnutý kurz. Za toto právo kupující platí prodávajícímu prémii. Výše premie do značné míry závisí na volatilitě  daného měnového páru. Čím větší je pravděpodobnost výraznějšího pohybu kurzu, tím vyšší je částka placené prémie. Tento fakt mnoho potencionálních zájemců o opce od využívání tohoto instrumentu odrazuje. Náklady spojené se zajištování kurzového rizika prostřednictvím opcí je však možno do značné míry eliminovat použítím opčních strategií.

Nejčastěji využívanou strategií je takzvaná Zero cost strategie. Při této strategii klient od banky koupí opci typu call a zároveň prodá bance opci typu put, nebo naopak klient koupí od banky opci typu put a zároveň prodá bance opci typu call. Klient si stanoví realizační cenu u opce, kterou od banky kupuje a pracovník banky dopočítá realizační cenu pro opci, kterou klient bance prodává, a to tak, aby se vzájemně placené prémie rovnaly nule. Z toho také vyplývá název této strategie (zero cost - nulové náklady). Tento typ kombinace několika opcí je pouze jednou z opčních strategií, kterých existuje celá řada.

Zajištění kurzového rizika pomocí Zero cost strategie – příklad z praxe

Společnost zabývající se vývozem do zemí Evropské unie inkasuje platby v eurech. Kvůli posilující koruně se rozhodne zajistit se proti nepříznivému vývoji kurzu prostřednictvím opční strategie. Očekává se sice další posilování koruny, ale je zde i určitá pravděpodobnost opačného vývoje kurzu (např. zásah ČNB a podobně). Společnost nechce prodat euro za méně než 25,00 CZK. Společnost si tedy nakoupí od banky opci typu put v objemu 100 tisíc EUR s požadovanou realizační cenou 25,00 a se splatností o půl roku později. Pracovník banky pak dopočítá realizační cenu opce, kterou společnost bance prodá, tak aby se vzájemně placené prémie rovnaly nule. Společnost pak prodá bance opci typu call v objemu 100 tisíc EUR s realizační cenou 25,50 (cena spočítaná pracovníkem banky) – to znamená, že v den splatnosti opce má společnost právo prodat bance 100 tisíc EUR za 25,00 a banka má právo koupit od společnosti 100 tisíc EUR za 25,50. Společnost má tedy jistotu, že za jedno euro od banky neobdrží v den splatnosti více něž 25,50 CZK a ne méně než 25,00 CZK.

V den splatnosti obou opcí mohou nastat tyto situace:

• Aktuální kurz eura bude nižší něž 25,00 CZK. Svého práva využije společnost a prodá bance 100 tisíc EUR v kurzu 25,00 CZK.
• Aktuální kurz eura bude vyšší než 25,50 CZK. Svého práva využije banka a koupí od společnosti 100 tisíc EUR v kurzu 25,50 CZK.
• Aktuální kurz eura se bude pohybovat v rozpětí od 25,00 CZK do 25,50 CZK. V tomto případě opci nevyužije ani jedna ze stran a společnost prodá 100 tisíc EUR za aktuální kurz.