"Z našeho pohledu bychom se měli vyvarovat jakékoliv finanční intervence, o které se diskutuje pořád dokola," řekla několik hodin před začátkem schůzky německá kancléřka Angela Merkelová.
Iniciativu Francie nepovažuje za ideální ani eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs. "Podpořilo by to růst spotřeby, což není zrovna nejlepší odpověď na politické cíle, které jsme si dali," řekl agentuře Reuters. V podstatě tak upozornil na to, že unie se snaží bojovat se změnami klimatu včetně snížení závislosti ekonomiky na fosilních palivech. Pozastavení výběru DPH by však mohlo vést k opaku.
S nějakým větším zásahem proti rekordním cenám, jejichž výrazný pokles podle Evropské komise nelze příliš očekávat, nepočítají ani závěry summitu, jejichž velmi předběžnou verzi má ČTK k dispozici.
"Opatření, která by měla omezit dopad vysokých cen na chudší vrstvy obyvatelstva, by měla být jen cílená a krátkodobá," píší v závěrech unijní představitelé. Pokud by platila formulace z této verze, členské státy by se zavázaly, že se budou snažit vyhnout jakékoliv intervenci, která by se opírala o rozpočtové a další finanční politiky. Závěrečný text, který premiéři a prezidenti členských států přijmou, ovšem během mnohahodinových jednání téměř vždy dozná značných změn.
Evropskou unii k zásahu proti rekordním cenám v poslední době nutí především zemědělci, dopravci a rybáři, kteří jejich dopady pociťují velmi silně. Například ve čtvrtek na protest proti rostoucím nákladů Brusel zablokovali stovky traktorů, nákladních vozidel a taxikářů. Demonstruje se i v dalších evropských zemích, například ve Španělsku či Francii.
Nedá se ale čekat, že by se protestující dočkali rychlého řešení. EU počítá s tím, že se k otázce vysokých cen vrátí ještě na summitu, který se uskuteční v prosinci letošního roku. Evropská komise má do té doby monitorovat ceny potravin a paliv a připravit o nich zprávu, kterou se poté budou státníci zabývat.