Téma týdne: Bráníme se kurzovému riziku
Swap je mimoburzovní kontrakt, v jehož rámci se v různých okamžicích v budoucnu vypořádají podkladová aktiva (měny, akcie, komodity atd.). Swapy jsou co do objemu nejrozšířenější finanční deriváty. Existuje jich několik druhů. Nejznámějšími jsou úrokový swap, akciový swap, komoditní swap, devizový swap, kreditní swap a samozřejmě i měnový swap. K zajištění kurzového rizika v zahraničním obchodu je používán zejména měnový swap. Měnový swap je kombinací spotového a termínového (forwardového) obchodu. Jedná se o dohodu o nákupu nebo prodeji jedné měny za druhou se současným zpětným prodejem nebo nákupem v budoucím stanoveném termínu za předem dohodnutý kurz.
Swapový obchod tedy představuje závazek banky (či jiného subjektu) koupit od klienta, respektive mu prodat, dohodnuté množství peněžních prostředků v jedné měně za dohodnutou částku v jiné měně k pevně sjednanému datu za sjednaný kurz (spotový kurz a zároveň závazek banky, že mu zpětně prodá (resp. od něj odkoupí) stejné množství peněžních prostředků v první měně za dohodnuté množství peněžních prostředků v druhé měně k pevně sjednanému pozdějšímu datu za forwardový kurz. Rozdíl spotového a forwardového kurzu přímo závisí na rozdílu úrokových sazeb příslušných měn. Strana, která v rámci kontraktu drží lépe úročenou měnu, kompenzuje svému partnerovi úrokový diferenciál vyjádřený rozdílem spotového a forwardového kurzu.
Použití swapu – příklad z praxe
Jednoduše řečeno - z pohledu dovozce či vývozce jde na měnový swap nahlížet jako na úložku jedné měny (např. EUR) a výpůjčku druhé měny (např. Kč) ve směnným kurzem stanovené protihodnotě. Standardně se swap využívá k překonání přechodného nedostatku likvidity v jedné měně při současném přebytku likvidity v měně jiné. Tedy například v případě, že v den splatnosti termínové operace nedojde klientovi inkaso od zahraničního odběratele, či klient momentálně nemá prostředky na plánovanou úhradu do zahraničí.
Například výrobní společnost importuje suroviny ze zahraničí, přičemž své výrobky prodává převážně v ČR ale také na zahraniční trhy. Tudíž za suroviny platí v cizí měně (například v eurech), zatímco platby inkasuje především v českých korunách, ale často i v cizi měně. Společnost se tak často dostane do situace, kdy musí zaplatit například 300.000,- EUR za dovezené suroviny, přičemž za určité časové období by měla obdržet platbu 300.000,- EUR za vyvezené výrobky. Společnost má dostatek prostředků v českých korunách a hodlá uhradit fakturu za suroviny včas, přičemž ale nechce ale vstupovat do kurzového rizika, způsobeného konverzí měny. Řešením takové situace je právě měnový swap.
Měnové swapy nabízí většina českých bank
Měnový swap jako standardní nástroj zajištění kurzových rizik je součástí produktového portfolia všech velkých českých bank. Minimální objem transakce pro měnový swap je u jednotlivých bank různý, ale obecně se dá říci, že u swapů je minimální objem transakce nižší než je tomu u forwardů či opcí. Minimální objem pro transakci banky udávají v různých měnách, ale platí i pro ekvivalent dané částky v jiné měně. U České spořitelny je minimální objem transakce 600.000 Kč, u Komerční banky 20 000 USD a u ČSOB 10.000 EUR.