Průmyslové zóny již na řadě míst vyčerpaly pracovní sílu

Například na jihu Moravy příval nových investorů podle všeho pominul, úkolem politiků i úředníků je teď udržet v kraji firmy, které do regionu v posledních letech přišly. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků, rostoucí mzdy i řada dalších faktorů by je totiž mohly přimět k odchodu. Investoři si v kraji stěžují také na nedostatek mezinárodních škol a špatné dopravní napojení. Některým pomohlo letiště v Brně, v posledních letech se začalo výrazněji rozvíjet a zajišťuje pravidelné lety, například do Londýna, i chartery. Firmy ale pláčou po přímém silničním spojení mezi Brnem a Vídní.

V jižních Čechách je zase překážkou chybějící dálnice D3, někteří investoři by uvítali i zdvojkolejněnou trať z Českých Budějovic do Plzně či IV. železniční koridor. Požadavky týkající se lepší dopravní infrastruktury zaznívají i z dalších regionů. Zřejmě nejhorší napojení na dálniční síť má Zlínský kraj. V Ústeckém kraji chybí na hojně využívané dálnici D8 dostavět úsek přes České středohoří. Hustá silniční síť i poloha kolem hlavního města umožnily rychlejší rozvoj průmyslových zón ve středních Čechách.

Větší úskalí než dopravní dostupnost ale v současnosti zřejmě přináší nedostatek pracovníků. Například v průmyslové zóně v Písku již firmám nechybí jako dřív jen kvalifikovaní odborníci, ale i dělníci ve výrobě. "Sehnat je ale bude těžší a těžší. Vyčerpanost pracovní síly na jihu Čech je totiž veliká. Je třeba, aby firmy mimo práce nabízely i jiné výhody, hlavně bydlení," míní ekonom Martin Janoušek. Kraj má kromě jiného i tu nevýhodu, že leží vedle bohatého Rakouska a Německa, kam v minulosti lidé odešli za lepšími výdělky. I když koruna posiluje, stále se jim práce za hranicemi vyplatí.

Také Pardubický kraj v poslední době láme rekordy v míře nezaměstnanosti a pracovníků se nedostává i v tradičně chudších regionech. Firmy proto najímají cizince. O velkou investici právě kvůli nedostatku pracovníků přišly loni Svitavy, které byly jednou z lokalit, kde mohl postavit závod výrobce počítačů Foxconn.

Personálně vyčerpán je i Plzeňský kraj, kde je nyní míra nezaměstnanosti na historickém minimu. Spoléhá se proto hodně na cizince. Například Plzeň nyní nabízí téměř 10.000 volných míst, uchazečů o práci je přitom třetina, podobné je to v celém kraji.

Stát od roku 1998 investoval do vybudování 103 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů bezmála 8,9 miliardy korun, přičemž investoři obsadili zhruba 70 procent takto připraveného území. Do průmyslových zón zamířilo 520 investorů, kteří se v nich zavázali investovat 192 miliard korun a vytvořit 119.000 pracovních míst.

Nejvyšší počet průmyslových zón je v Ústeckém kraji, kde jich stát podpořil 17. V kraji sužovaném vysokou nezaměstnaností ale investoři obsadili pouze zhruba polovinu plochy zón. Region tak má ve srovnání s ostatními nejnižší obsazenost. V Moravskoslezském kraji, který po Ústeckém vykazuje druhou nejvyšší nezaměstnanost v zemi, vzniklo 14 průmyslových zón, přičemž procento obsazenosti je 76 procent.

Nejméně průmyslových zón naopak funguje v Libereckém kraji, v němž za podpory státu vznikly pouze dva areály. Investoři ale dvojici průmyslových zón zcela zaplnili a Liberecký kraj jako jediný region v zemi vykazuje stoprocentní obsazenost státem podpořených průmyslových zón.

Nejvíce investorů od roku 1998 přilákal kraj Vysočina, v němž bylo s pomocí státu postaveno 11 průmyslových zón. Na druhém místě je Moravskoslezský a třetí v pořadí je Ústecký kraj.

Představitelé krajských samospráv i odborníci se shodují v tom, že průmyslové zóny přispěly ke snížení nezaměstnanosti. Zatímco ještě na konci roku 2004 evidovaly úřady v Moravskoslezském kraji přes 105.000 nezaměstnaných, o čtyři roky později to bylo téměř 66.000 lidí. Moravskoslezským zónám vévodí bezmála třísethektarové území v Nošovicích na Frýdecko-Místecku, které si pro výstavbu prvního evropského závodu vybrala firma Hyundai Motor. Příchod největší jihokorejské automobilky do kraje přilákal další firmy z automobilového průmyslu.