Pokud nařízení nakonec projde, pak se sníží množství chemikálií, které jsou v "sedmadvacítce" pro zemědělské účely povoleny.
Zdlouhavá vyjednávání provázely mimo jiné střety dvou lobbujících skupin - ekologů a zemědělců. Ochránci přírody by nejraději zakázali veškeré používání potenciálně rizikové přípravky, protože se obávají dopadů na životní prostředí i zdraví lidí.
Zemědělci zase namítají, že přísná opatření by mohla vést k tomu, že by neměli čím ošetřovat pole, což by mohlo způsobit pokles výnosů. Důsledek by pak prý mohli pocítit i běžní lidé, protože by to mohlo třeba omezit nabídku čerstvého ovoce a zeleniny na pultech obchodů.
Rozpory byly dosud i mezi státy unie, jejichž ministři se o tom neúspěšně snažili dohodnout v květnu.
Nakonec se ale našel určitý kompromis. Dohodlo se třeba, že pokud by existoval jasný důkaz, že hrozí nějaká krize, protože není možné ošetřit plodiny určitými přípravky, neboť nejsou na základě pravidel povoleny, tak bude možnost dát těmto výrobkům určité dočasné schválení k používání.
Nyní je to také tak, že musejí být dané přípravky schvalovány v každé zemi. Nyní by se ale měla unie rozdělit do tří zón (sever, střed, jih) se zhruba podobnými geografickými a klimatickými podmínkami. Ke schválení pro daný region by pak stačilo schválení v jednom státě.
U víc toxických pesticidů by se pravidla pro schvalování měla zpřísnit. U těch, které jsou méně nebezpečné pro zdraví lidí či zvířat, by se naopak měla schvalovací procedura zjednodušit.
Vyjednávání o nařízení stanovujícím podmínky pro uvádění přípravků na ošetřování plodin na unijní trh mezi členskými státy a europoslanci se zřejmě budou odehrávat ve druhé půlce roku za francouzského předsednictví. Nicméně je možné, že se přehoupnout až na další rok, v jehož první půlce do předsednického křesla unie zasedne Česká republika.