Kostarika: Přírodní oáza klidu a pohody

Téma týdne: Destinace stvořené pro dovolenou

Vzít si do dlaní šálek horké voňavé kostarické kávy, posadit se do křesla na terase a pozorovat nádherný západ slunce nad mlžným pralesem. Poslouchat při tom jen křik ptáků a vnímat jak čas pomalu plyne. Zapomenout na shon, který doprovází náš každodenní život a nechat si hlavou probíhat zážitky z dnešního dne. Tam někde v dálce tušit Tichý oceán a představovat si dlouhou písčitou pláž, po které se za pár dnů budete procházet. Pak na pár vteřin zavřít oči, zhluboka se nadechnout, zatajit dech a pomalu vydechovat.
Tak nějak by zněl recept, kdyby se psala kuchařka pro cestovatele a dnes by byl na jídelníčku večer v Monteverde, horském středisku u stejnojmenného mlžného pralesa (soukromé rezervace). Určitě by si pochutnal i nejnáročnější labužník, zvlášť kdyby si jako předkrm dal dráždivou jízdu na vysutých lanech nazvanou docela trefně Skyt trek (Procházka oblohou).

Západ slunce Monteverde

Vezmi hluboká údolí mlžného pralesa, přidej co nejvyšší stromy s obrovskými korunami porostlými tropickou vegetací, natáhni na údolími ocelová lana (dbej přitom, aby pod lany bylo alespoň 100 metrů hloubky a aby lano bylo dlouhé alespoň 100 metrů, ale ještě lépe pokud některé bude dlouhé 750 metrů), vystavěj několik houpavých vysutých můstků v korunách stromů, vyžeň do korun několik odvážlivců, které předtím vybavíš horolezeckými popruhy, helmou, silnými rukavice, ale především kladkou na zavěšení, přidej dostatek odvahy a spusť ony odvážlivce po laně do korun stromů. Dokořeň svištivým zvukem klouzající kladky, řevem odvážlivců a křikem vyplašených opic. Pro zvlášť znamenité gurmány možno flambovat prudkým tropickým lijákem nebo ozvláštnit hustou mlhou.

Oblast Monteverde je považována za klenot mezi mlžnými pralesy. Už jen příjezd do této oblasti vám poskytne krásné zážitky. Pozorovat hustě zalesněné kopce s hlubokými údolími osázenými kávovníky je opravdu uchvacující. Srdcem této oblasti je malé městečko Santa Elena, které vzniklo roku 1951. Zdejší městečko založili přistěhovalci ze Severní Ameriky, hlásící se k mírumilovné náboženské skupině Qukakerů, kteří byli v USA za vězněni, protože odmítali sloužit v armádě a kritizovali agresivní politiku své vlády. Po propuštění z vězení začali tito lidé hledat místo kde by mohli žít v míru. Bylo jich dohromady 44. Nakonec se rozhodli pro Kostariku, pro oblast Monteverde. Bylo to dostatečně daleko od hlavního města San José a také pozemky byly levné. Začali farmařit a produkovat sýr. V začátcích produkovali přibližně 10 kg sýru za den, nyní je to přibližně 1 000 kg denně. V dnešní době se rozváží zdejší sýr do celé Kostariky.

Ať už budete přijíždět do Monteverde z jakéhokoliv směru, pro mnohé z vás to bude nejhorší jízda v životě. To čemu tady říkají cesty mnohdy připomíná vyschlé koryto řeky a pravděpodobně v období dešťů tudy řeka teče. Prašná, kamenitá cesta s hlubokými kolejemi, výmoly a dírami způsobí, že ujetí několika desítek kilometrů trvá hodiny. Po této cestě máte pocit, že se vám rozskočí hlava a to nejen z občasného nárazu do střechy auta. Ale věřte, to kodrcání sem stojí za to. A má to ještě jeden důvod. Vláda se již několikrát nabízela, že zdejší silnice spraví, což by v jiných oblastech Kostariky bylo vítáno s hurónským řevem. Ale zdejší obyvatelé odmítli. A důvod? Je jednoduchý. Monteverde leží poměrně blízko zálivu Nicoya, kde kotví obrovské turistické lodě. Kdyby do Monteverde vedla dobrá cesta, denně by tu projížděly desítky velkých autobusů s obrovským množstvím turistů z lodí. A právě ti by zdejší oblast zcela zlikvidovali. Do všech zdejších rezervací a atrakcí je totiž omezený vstup návštěvníků a protože by společnosti, vlastnící velké lodě rezervovali všechna místa, třeba i na celý rok, na ostatní turisty by zde nezbylo místo. Lodě nabízejí ubytování, stravu i dopravu, nikdo by nepoužíval místní hotely a restaurace. Vlastně by sem jiní turisté ani nejezdili, protože by jednoduše kvůli turistům z lodí nedostali šanci si prohlédnout zdejší zajímavosti. A tak se do Monteverde stěží vyškrábe malý mikrobus a zdejší hoteliéři si mnou ruce. Ale nejen pro ně je to výhodné. Toto místo má tak uchvacující atmosféru, že se vám nebude chtít odjíždět. Vůbec vám nebude vadit že tu celý rok prší, vždyť jste přeci v deštném pralese. Málokdo se nezamiluje do zdejších západů a východů slunce, neskutečně barevných duh, převalující se mlhy, neustálého mrholení a překrásné krajiny. A právě v tom okamžiku si uvědomíte, že by se sem asfaltová cesta nehodila, že cesta kterou jste ještě včera proklínali je vlastně úžasně romantická. A nebudete daleko od pravdy.

Horká polévka Arenal

Náročná příprava bude kompenzována chuťovým zážitkem na celý život. Originalita tkví především nečekaném v souladu mnoha odlišných ingrediencí. Nad všemi ostatními ční aktivní vulkán Stenal, prskající žhavou lávu a vyfukující sirné dýmy. Za jasného slunného dne je opravdu úchvatný.  Z vulkánu vyvěrající horký proud vody, který protéká nádhernou tropickou zahradou v Tabacónu, kde si můžete nádherně prohřát svá bolavá těla, zničená jízdou na koňském hřbetě při výletu k nádhernému vodopádu u vesničky Fortuna , postavené na úpatí vulkánu, nebo z jízdy na divoké vodě některé z řek v okolí. Dokořeňte setkáním s obrovskými leguány a sytá ostrá polévka je hotova.

Národní park Arenal  byl založen roku 1995. Současně s rezervacemi Tenorio, Miravalles a Monteverde, tvoří Area de Conservación Arenal, chráněnou oblast, která zahrnuje převážnou většinu pohoří Cordillera de Tilarán. Nachází se zde polovina všech živočišných druhů, známých v Kostarice. Největší atrakcí je ale sopka. Činná je již od roku 1500 a poslední výbuch byl v roce 1968, zabil 80 lidí a 45 000 kusů dobytka. Od té doby je vulkán zdánlivě v klidu, ale přesto, zejména v noci skýtá úžasnou podívanou. Nejlepší místo na noční představení vulkánu je ze severní a západní strany kopce. Činnost sopky se mění den ode dne. Někdy z ní vytéká žhavá láva a do vzduchu létají kameny, jindy zase jen klidně bublá. Spatřit tekoucí lávu během dne není jednoduché, ale oblaky popele, které sopka chrlí uvidíte bezpečně. Může se ale stát, že právě tyto oblaka způsobí, že sopka skrz ně nebude skoro vidět.

Koktail Dary moře

Při přípravě tohoto nápoje musíte zapojit svou vlastní tvořivost a svou vlastní fantazii. Meze se nekladou a každý si může namíchat svou vlastní osobitou chuť. Co je k dispozici ? Přes 1200 km pobřeží (1016 km v pacifické části a 212 km v karibské části). Nesčetné množství zátok a zálivů a pláží. Výběr písku od černého vulkanického, přes různé odstíny směsí až po bělostné rozdrcené mušličky, palmové háje, mangrovníkové háje, slepá ramena plná života v karibské části, i dlouhé široké pláže Pacifiku, vysoké vlny pro surfaře i klidná zákoutí pro milence.

A pokud chcete opravdu delikátní ingredienci, přidejte trochu písečné pláže, rozbrázděné stovkami želv, připlouvajících ke Kostarice jako k vysněné zemi, kde mohou v bezpečí klást vajíčka a doufat, že se co nejvíce jejich potomků vrátí zpět do oceánu. Úchvatná podívaná!

Ve světových oceánech se vyskytuje kolem sedmi druhů mořských želv (chelonidae). Některé dorůstají do velikosti 75 cm a u jiných se rozměry počítají na metry. Tito vodní tvorové představují krásu a rychlost s pozoruhodnou fyziologií, začínající od krunýře a končící u bezzubých úst, která fungují jako drtiče papíru. Počátky těchto tvorů se datují 200 milionů let zpátky a celou tu dobu dokázali využít svoji neuvěřitelnou přizpůsobivost k přežití. Želví populace je ale v této době ohrožená, želvy přežily 200 milionů let, aby je mohlo zničit to, čemu člověk s pýchou říká „civilizovaný svět“. Několik druhů je již blízko vyhynutí. Želví maso se totiž bohužel v této oblasti stalo hlavním zdrojem příjmu zdejších rybářů, zejména, když si lidstvo oblíbilo jako specialitu želví polévku. Například zelená mořská želva byla lovena tak často, že v Kostarice jsou nyní známa jen tři místa, kde tyto želvy kladou vejce. Všechna tato místa jsou dnes již chráněna, ale želvy stále ještě musí čelit velkému tlaku. Syrová želví vejce jsou totiž považována za silné afrodiziakum a pytláci i pod hrozbou velkého trestu stále ještě vybírají hnízda. Želvy jsou známé svým neuvěřitelným orientačním smyslem. Samci prožijí celý život ve vodě, jen samice se vydávají každé dva, tři roky na pevninu, kvůli kladení vajec.

Kdo jednou ochutná tropickou chuť Kostariky, čas od času zatouží otevřít kuchařku a začít vařit, péct a smažit.

Autor je Product Manager pro danou destinaci.