V těchto fondech bude oddělený majetek majitelů fondů a vklady lidí, což by mělo přinést průhlednější hospodaření. Do hospodaření už by neměly jít schovat náklady, které penzijní fondy platí například za reklamu pro jiné firmy svého majitele.
Do nově vzniklých fondů bude možné ze starých přestoupit, ale nebude to povinné. Oba systémy budou fungovat vedle sebe. Lidé, kteří se rozhodnou spořit na důchod od roku 2010, kdy by měl začít zákon platit, však budou muset vstoupit do nových fondů, píše MfD.
Vláda si od změny slibuje, že přitáhne více lidí do systému penzijního připojištění a časem tím ušetří na vyplácení běžných důchodů.
Fondy by měly nabízet různé investiční plány podle toho, jak velké riziko bude chtít klient podstoupit - ročně mohou takové fondy reálně vydělávat i přes deset procent, dnes zhodnocení nepokrývá ani inflaci. Pokud penzijní fond bude prodělávat, přijdou klienti o část úspor.
Státní příspěvek na spoření by měl podle materiálu zůstat stejný. Ministr práce Petr Nečas ale chce, aby lidem víc spořili zaměstnavatelé. Proto navrhne, aby zaměstnanec musel firemní příspěvek na penzi danit až v okamžiku, kdy mu firma vyplatí více než 32 tisíc korun.
Návrh ministerstva počítá s tím, že lidé v okamžiku dokončení spoření převedou celou částku z penzijního fondu do životní pojišťovny. Státní podpora půjde hlavně k penzi na dobu určitou nebo k penzi na dožití. U penze na dobu určitou se počítá s tím, že by v případě smrti klienta nevyčerpaná část skončila v dědictví.
Vznik nových účastnických fondů je první krok, který časem může být rozšířen o možnost nasměrovat část povinně placeného sociálního pojištění ze mzdy do soukromých fondů namísto do státního rozpočtu, napsala MF Dnes.