Se stejným návrhem ČSSD ve sněmovně neuspěla již koncem ledna. Sobotka současně navrhl, aby stát nepřišel o peníze, ponechat sazbu daně z příjmu firem na 21 procentech. Od snížení dolní sazby si sliboval například pokles cen potravin, léků, bydlení nebo veřejné dopravy.
Ministr financí Miroslav Kalousek s tímto návrhem zásadně nesouhlasil. Podle něj představuje návrh dokonce dva kroky zpátky a mění nejen sazbu, ale i vládní politiku sbližování sazeb daně z přidané hodnoty.
S původně technickou novelou zákona o dani z přidané hodnoty, která se sazeb vůbec netýkala, přišla do sněmovny vláda. Z části slaďuje český zákon s předpisy EU a opravuje některá ustanovení současného zákona. Novela také podle zpravodaje Petra Rafaje (ČSSD) ruší osvobození od DPH u odborů nebo církví a podobných organizací z jejich ekonomické činnosti.
Poslanci v rámci projednávání této daňové novely neschválili změnu atomového zákona. Poslanec Zdeněk Prosek (ODS) navrhl zvýšit horní limit pro odškodnění, které mohou v případě havárie vyplatit v občanskoprávních sporech provozovatelé jaderných zařízení. Nově by se měl zvýšit ze šesti na 7,8 miliardy korun. Jak upozornil zpravodaj rozpočtového výboru Alfréd Michalík (ČSSD), jde o typický přílepek. Nelíbilo se to ani ministru Kalouskovi.
Sněmovna nepřijala ani návrh Jany Rybínové (ODS), která chtěla rozšířit osvobození od daně pro všechny žáky mezinárodních základních škol v České republice, na kterých se platí školné. Jde o školy nezapsané ve školském rejstříku, v nichž ministr školství povolil plnění povinné školní docházky. Ti žáci, kteří takovou školu navštěvují v rámci povinné školní docházky, mají školné osvobozené od daně. Naproti tomu děti cizinců, na které se povinná školní docházka podle školského zákona nevztahuje, by měly školné vyšší o daň z přidané hodnoty. Podle poslankyně je současná právní úprava v rozporu nejen se školským zákonem, ale i s právem Evropských společenství.