Stát chce financovat státní rozpočet z privatizace

Vláda zvažuje možnost uhradit příští rok některé výdaje státního rozpočtu z příjmů z privatizace. I přes tyto mimořádné příjmy však bude muset většina ministerstev vystačit s menším objemem peněz než letos. "Možnost využití privatizačních příjmů ze zákona existuje, a to pro důchodový systém," potvrdil ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. O konkrétních částkách však odmítl spekulovat. "Debata je otevřená," dodal. Zatím není ani jasné, o jak vysokou částku by mělo jít. Použití privatizačních příjmů na krytí běžných výdajů kritizují ekonomové i opozice. "Tento postup se vymyká daným pravidlům, že vláda sestaví rozpočet s desetimiliardovým schodkem mezi běžnými příjmy a výdaji," říká poslanec ODS Martin Kocourek s tím, že příjem z privatizace není běžný. Podle poslance Unie svobody Ivana Pilipa tím vláda pouze zvýší schodek veřejných financí. Ani dodatečné posílení rozpočtu však ministerstva, která požadují zhruba o sto miliard více, neochrání před přiškrcením výdajů. "Dostanou méně než letos," říká náměstek ministra financí Eduard Janota. Výjimkou snad bude jen školství. Více peněz bude totiž třeba na důchody a sociální dávky. Ty porostou příští rok rychleji než celkové výdaje, které by měly podle Janoty dosáhnout 730 miliard korun po započtení 46miliardové ztráty Konsolidační banky za letošní rok. Konečné příjmy rozpočtu kromě privatizace ještě ovlivní nová prognóza vývoje ekonomiky. Podle úředníků na ministerstvu financí však půjde o změny odhadů jen v řádu desetin procenta. Případné zvýšení růstu ekonomiky, inflace či snížení nezaměstnanosti tak umožní navýšit příjmy rozpočtu pouze o několik miliard korun. Problémem navíc je, že letošní rozpočet zatím vyšší růst hospodářství nepociťuje. Za šest měsíců skončil schodkem 35 miliard korun, pouze na daních činil výpadek 21 miliard. "Nepříznivý vývoj příjmů z daně z přidané hodnoty je zneklidňující," říká Janota. Kvůli daním a již nepravděpodobnému dvacetimiliardovému příjmu za prodej licencí na novou generaci mobilních telefonů bude podle něj v příjmech výpadek zhruba osm až deset miliard. O 15 miliard by však na druhé straně měly klesnout výdaje díky nižší ztrátě Konsolidační banky za loňský rok. "I po odečtení jejího vlivu nicméně zůstává vývoj rozpočtu nepříznivý," přiznává Janota. Za celý rok čeká ministerstvo financí po započítání ztrát Konsolidační banky a emisí dluhopisů na kampeličky a sucho schodek státního rozpočtu 87 miliard korun.