V první fázi reformy veřejných financí byla zavedena jednotná 15procentní daň z příjmu fyzických osob, která je ovšem počítána z tzv. superhrubé mzdy, tedy včetně pojistného placeného zaměstnancem i zaměstnavatelem. Rovněž například vzrostla snížená sazba DPH z pěti na devět procent.
"Po pěti měsících je sice předčasné hodnotit změny, ale jednoznačně je tam vidět přesun daňového zatížení z přímých na nepřímé daně. Ke konci května byl nárůst výběru DPH čtyři procenta," řekl náměstek. Podle něj se stále vedou debaty, nakolik růst cen způsobily změny daní a nakolik vývoj na světových trzích.
Opatření nastavená reformou jsou podle Chrenka prorůstová a ani případné zpomalení ekonomiky není podle něj důvodem, aby se musela měnit. "I bez dalších úprav bude rozpočet fungovat tak, jak je na následující léta plánován. Neočekáváme tedy nutné zásahy proto, aby se reforma veřejných financí měnila," uvedl náměstek. MF rovněž podle něj stále počítá letos s tím, že na daních získá 766 miliard korun.
Podle Chrenka nastává období několika let, kdy nebude potřeba s daňovými sazbami hýbat. Výjimkou je návrh novely zákona o dani z příjmu, který v pátek projedná vláda a který navrhuje snížení výběru sociálního pojištění. "Věříme, že máme před sebou období klidu minimálně tří let, a můžeme sáhnout na zásadnější reformy, jako je například kompletní změna celého daňového systému," dodal. MF nyní připravuje kompletní změnu daňového systému, který by měl začít platit od roku 2010.