Na konci minulého roku zahraniční dluh činil 1,349 bilionu korun a jeho podíl na HDP byl 37,9 procenta.
Vyšší růst v prvním čtvrtletí vykazovaly krátkodobé závazky, zejména obchodních bank, se splatností jednoho roku. Jejich podíl na celkovém dluhu činil zhruba 34 procent.
Naopak rozsah podnikové zadluženosti se v prvním čtvrtletí mírně snížil. Hlavní příčinou bylo zvýšení pohledávek z mezipodnikových půjček poskytnutých tuzemskými firmami se zahraniční účastí jejich zahraničním mateřským společnostem. V poklesu stavu dovozních závazků a finančních úvěrů se promítl především dopad kurzových vlivů. Současně zahraniční investoři odprodali část svého portfolia ve formě podnikových dluhopisů.
Mírně také poklesl objem vládních závazků, vzhledem k významnějším splátkám úvěrů čerpaných od Evropské investiční banky (EIB) v minulých letech na rozvoj infrastruktury. Zahraniční zadluženost vládního sektoru tak tvoří 19,7 procenta celkové zadluženosti.