Mezi příčinami poklesu studie uvádí současnou krizi na finančních trzích a snížení tempa růstu v investorských zemích. Poukazuje také na určité nasycení trhu v nových státech EU v důsledku toho, že proces privatizace byl v nich z větší části dokončen, a také rostoucí náklady na jednotku výroby, dané především růstem mezd v těchto zemích. Investuje se většinou již jen ve stávajících podnicích, a nikoli v nově zakládaných provozech, konstatuje institut.
Pro letošní rok studie počítá s poklesem objemu zahraničních investic také u dalších dvou skupin států střední a východní Evropy. U skupiny šesti balkánských zemí se mají meziročně snížit asi o 17 procent, u evropských států bývalého Sovětského svazu bez nových členů EU (tedy Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Moldavska) mají investice klesnout asi o deset procent.
Institut upozornil na to, že v loňském roce byl vývoj zahraničních investic ve střední a východní Evropě značně nevyrovnaný. Celkově sice ještě vzrostly o 16 procent proti roku 2006 na 101 miliard eur, ale téměř výhradně díky prudkému růstu investic v Rusku.
Podíl nových členů EU na celkovém objemu zahraničních investic se loni proti roku 2006 snížil z 55 na 44 procent, podíl balkánských zemí zůstal na devíti procentech, zatímco podíl evropských zemí Společenství nezávislých států se zvýšil z 35 na 47 procent. Přitom jen podíl Ruska činil 38 procent.
Ve skupině nových členských států EU byla jednou z výjimek Česká republika, kam loni podle studie přišly investice ve výši 6,67 miliardy eur (asi 160 miliard Kč), tedy téměř o dvě miliardy eur vyšší než v roce 2006. Příliv zahraničních investic má však právě v ČR velké výkyvy, v letech 2002 a 2005 přesáhl devět miliard eur, naopak v roce 2003 činil jen 1,8 miliardy eur.