Zástupci členských zemí "sedmadvacítky" loni v březnu po zdlouhavých jednáních unii vytkli za cíl do roku 2020 snížit proti roku 1990 emise skleníkových plynů nejméně o pětinu. Využití obnovitelných zdrojů se má naopak navýšit na 20 procent z asi 8,5 procenta v roce 2005. Letos Evropská komise vypracovala rozsáhlý balík návrhů opatření, takzvaný energeticko-klimatický balíček, o jehož podobě se nyní jedná.
Zmiňovaná studie, na niž odkazuje ve svém posledním vydání list European Voice, analyzuje, zda je unie schopná zmiňovaným cílům dostát a na kolik ji to přijde. Luca Cesari z Accenture řekl, že možné to je, avšak domácnosti za to citelně zaplatí.
V případě paliv prý jejich účet může vzrůst zhruba na tří a půl násobek. Studie vychází i z nedávného průzkumu mezi britskými domácnostmi. Tam je prý možné, že se účet z asi 600 eur ročně navýší na přibližně 1750 eur.
Takový skok je prý ale "nepřijatelný", takže studie přišla i s alternativním scénářem. Ten má unii umožnit se cílům přiblížit a zároveň udržet růst palivových nákladů britských domácností do výše jen kolem 1200 eur. Scénář je založen na rozvoji šetrnějších technologií a počítá s jejich ještě výraznější podporou od EU.
Evropská komise už dříve odhadla, že náklady na dosažení ekologických cílů každého občana unie přijdou týdně asi na tři eura. Celková jejich výše by pak měla do roku 2020 dosáhnout 60 miliard eur.
Průzkum mezi 6000 domácností také ukázal, že lidé jsou připraveni platit víc pro řešení problému klimatických změn. "Je to však o tom kolik," dodal Cesari. Současně však zdůraznil, že výsledky studie, která trvala řadu měsíců, by mohly být jiné, pokud by se šetření uskutečnilo nyní. V poslední době totiž výrazně stouply ceny pohonných hmot.