"U biopaliv nevylučujeme v dlouhodobějším horizontu přehodnocení cíle, zatím se však o tom nejedná," řekla tajemnice novinářům. Podle ní by namísto cíle v podobě kvóty bylo lepší stanovit pro biopaliva přísná ekologická a sociální kritéria, a poté upřesnit, jaká úroveň jejich využití by byla schůdná. "Pravděpodobně budeme nuceni zpochybnit nebo odložit desetiprocentní cíl," řekla tajemnice.
Za jedno z kritérií Kosciusko-Mirozetová označila nutnost zajistit, aby biopaliva nevytlačovala produkci potravin. Podle kritiků politiky biopaliv přispěl prudký nárůst spotřeby těchto produktů ve vyspělých zemích v posledních letech k výraznému vzestupu cen potravin a letošní potravinové krizi v nejchudších zemích.
Vzrůst spotřeby biopaliv podporovaných vládními nařízeními a subvencemi provází stále ostřejší kritika. Vedle negativních dopadů na potravinový trh se poukazuje na jejich škodlivost pro životní prostředí, zejména deštné pralesy. Vědecké studie totiž zjišťují, že biopaliva z potravinových plodin spotřebovávají více energie, než dodávají, a jejich vyhlašovaný vliv na snižování emisí skleníkových plynů je přinejmenším pochybný.
Tento měsíc se Itálie jako první člen EU vyslovila veřejně pro revizi unijního cíle pro biopaliva. Námitky k biopalivům vyjádřila rovněž britská vláda, která má tento týden dostat dlouho očekávanou zprávu o dopadech unijní politiky biopaliv.
V posledních dnech vyjádřil pochybnosti nad politikou biopaliv i český ministr zemědělství Petr Gandalovič. Podle něj je nutné znovu prověřit, zda jsou biopaliva pro ekologii skutečným přínosem, a analyzovat, zda přimíchávání biosložek do pohonných hmot zvyšuje ceny potravin. Gandalovič týdeníku Euro řekl, že Česká republika musí cílových 5,75 procenta biopaliv v roce 2010 podrobit velkému zkoumání.