"Podnikatelská sféra již na začátku volala po razantnějším řešení v reformě," řekl ČTK prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Podnikatele podle něj obecně nezatěžuje základní daňová kvóta, ale byrokracie, která je svazuje a kterou se společně s ministerstvy daří komoře pomalu snižovat. Podnikatele také trápí rychlý sled nových zákonů a dlouhá vymahatelnost práva, dodal.
V důsledku provedené reformy nepocítilo žádné konkrétní změny 27,4 procenta dotázaných. Na 31 procent podnikatelů míní, že je třeba ještě v reformách pokračovat tak, aby byly znát konkrétní výsledky. Téměř 15 procent respondentů se domnívá, že provedená reforma veřejných financí podnikatelské veřejnosti uškodila. Pětina si myslí, že reforma nepřinesla nic pozitivního. Jen 1,5 procenta podnikatelů míní, že jim reformy výrazně pomáhají.
Nulový vliv reforem na hospodaření firmy předpokládá 34,6 procenta podnikatelů. Nanejvýš tříprocentní růst čeká 8,9 procenta dotázaných a až desetiprocentní růst 7,1 procenta. Na druhé straně spektra je 8,5 procenta dotázaných, kteří čekají tří až desetiprocentní pokles hospodaření firmy v důsledku reforem. Celkem 6,1 procenta účastníků průzkumu odhaduje tříprocentní propad. Dalších 7,9 procenta očekává po reformách minimálně desetiprocentní propad zisku. Více než čtvrtina podnikatelů si dopady reforem na hospodaření firmy netroufá odhadnout.
Nejvíce postrádají podnikatelé v reformním balíčku kroky vedoucí k úbytku byrokracie (téměř 80 procent) a zjednodušení legislativy (více než 72 procent). Více než 53 procentům z nich v reformě chybělo zrychlení práce soudů, přes 41 procent postrádalo snížení přímých daní a téměř 40 procent uvolnění pracovněprávních vztahů.
Názory podnikatelů na reformu veřejný financí se v jednotlivých krajích liší. Například na jihu Moravy si 25 procent z nich přeje podstatnější snížení daňové zátěže a pokračování v započnutých reformách. Naproti tomu polovina podnikatelů z Karlovarského kraje míní, že reforma jim uškodila, zároveň také požadují podstatnější snížení daňové zátěže. Stejný názor jako karlovarští zastávají podnikatelé z Moravskoslezského kraje. S účinky reformy je relativně spokojeno 45 procent podnikatelů z Pardubického kraje, požadují nicméně její další pokračování.
Podnikatelské prostředí od letoška ovlivňuje řada legislativních změn. Poprvé vůbec, tedy od 1. ledna 1993, se změnila dolní sazba DPH, což především pro obchodníky znamenalo přecenit všechno zboží či upravit účetní počítačové programy. Největších úprav doznaly daňové zákony, ať šlo o změny fyzického zdanění, odpisů a daňové uznatelnosti či třeba o zavedení ekologické daně.