OECD věští pokles tempa růstu zaměstnanosti a více nezaměstnaných

České republice v ní předpovídá růst zaměstnanosti letos o 1,2 a příští rok o 0,5 procenta. Loni to byla dvě procenta. Nezaměstnanost by z loňských 5,3 procenta měla klesnout letos na 4,6 a v roce 2009 na 4,4 procenta.

Podobný vývoj očekává OECD i na Slovensku. Po loňských 2,4 procenta by tam tempo růstu zaměstnanosti mělo klesnout letos na 1,6 a v roce 2009 na 1,3 procenta. Nezaměstnanost, která tam loni postihovala 11 procent lidí, má letos klesnout na 10,3 a v příštím roce na 9,6 procenta.

OECD uvádí, že situace na pracovních trzích v jejích členských zemích se v posledním desetiletí citelně zlepšila a že nezaměstnanost se v celé této třicítce států dostala loni na nejnižší úroveň od roku 1980. Poukazuje ale na to, že i když největší turbulence spojené s krizí na americkém trhu nemovitostí už jistě minuly, jejich důsledky se budou ještě nějakou dobu pociťovat. HDP členských zemí vzroste letos (po loňských 2,7 procenta) jen o 1,8 a v roce 2009 o 1,7 procenta.

To se odráží i na perspektivách zaměstnanosti. OECD očekává, že letos bude v jejích členských zemích bez práce 33 milionů lidí, zatímco loni to byly 32 miliony.

Na největší růst reálných příjmů se letos a v příštím roce mohou podle studie těšit zaměstnanci polských podniků - o 6,4 respektive 5,3 procenta. Na druhém místě této tabulky je Slovensko se 3,7 respektive 3,5 procenta. Loni tam ovšem reálné příjmy stouply o 6,7 procenta. V České republice by měl po loňském zvýšení o 4,4 procenta letos nastat pokles na 1,4 procenta a v příštím roce by mělo tempo růstu dosáhnout 2,9 procenta.

Česká republika je na druhém místě tabulky zemí OECD podle počtu hodin, které zaměstnanci odpracují ročně - loni to bylo 1985 hodin. V Maďarsku to bylo o hodinu víc, v Polsku 1976. Pro Slovensko číslo za loňský rok není, předloni to bylo 1749 hodin, což byl spíše střed tabulky. V té ale také chybějí za loňský rok čísla pro Řecko, která v předchozích letech přesahovala 2000, a především za Jižní Koreu, kde se tento údaj v předchozích několika letech mezi 2300 a 2400 hodin ročně. Norové loni naopak v průměru odpracovali jen 1411 hodin.

V obecné rovině označuje OECD za hlavní výzvu v oblasti pracovních trhů udržení dosavadního trendu zlepšování životní úrovně při současném stárnutí obyvatelstva. Zdůrazňuje také potřebu stimulovat zaměstnanost kategorií, které jsou stále na pracovních trzích znevýhodňovány - ženy, mladí lidé, senioři a handicapovaní.

V mnoha zemích trvá na trhu práce diskriminace. Ženy mají v průměru o 20 procent menší šanci najít zaměstnání a jejich platy jsou o 17 procent nižší než platy mužů. Lidé patřící k etnickým menšinám stráví hledáním práce o 40 až 50 procent víc času než většinová populace a v některých zemích mají, i když už se v nich narodili, o víc než deset procent nižší plat než kolegové z řad většinového obyvatelstva, uvádí OECD.