Předsednictví v Radě EU: O co vlastně jde?

Téma týdne: Předsednictví ČR v Radě EU

Rada Evropské unie patří jednoznačně mezi nejdůležitější orgány EU, zejména díky jejím rozhodovacím pravomocem. Je to právě tato instituce Evropské unie, která je odpovědna za přijímání evropské legislativy, společně s Evropským parlamentem, který disponuje spolurozhodovaní pravomocemi od roku 1993. Zatímco Evropský parlament hájí zájmy obyvatel a Evropská komise prosazuje společný, tak zvaný „evropský“ zájem, Rada Evropské unie je orgánem hájícím zájmy členských zemí.

Složení Rady EU

Této skutečnosti odpovídá i její složení, neboť jejími členy jsou ministři (za každou členskou zemi jeden) zastupující na daném jednání jednotlivé země. Složení tohoto orgánu je proměnlivé, neboť se odvíjí od projednávané problematiky. Pokud se tedy řeší například problematika zemědělství, jsou přítomni ministři zemědělství z každé členské země. Přestože každou zemi reprezentuje právě jeden ministr, počet hlasů, které mají jednotlivé země v tomto orgánu se liší. Počet hlasů kterými disponuje každá země je stanovován smlouvami. Česká republika disponuje dvanácti hlasy, tak jako například Belgie či Maďarsko (viz tabulka).

Tabulka: Počet hlasů v Radě EU

Zdroj: Rada Evropské unie

Spolupráce především

Pro samotné fungování této instituce má klíčový význam právě předsednictví Rady. Předsednictví funguje na principu rotace, což znamená že každých šest měsíců předsedá Radě EU jiná země. Aby však byla zajištěna kontinuita práce, úzce spolupracují vždy tři země – tzv. trojka, které budou předsedat po sobě. V současné době toto trio tvoří Francie, jenž právě zahájila své předsednictví, Česká republika, která bude předsedat v prvním pololetí příštího roku a po ní zahájí své předsednictví Švédsko.

Pouze úředničina?

I když se na první pohled může zdát, že se jedná pouze o výkon administrativních funkcí, opak je pravdou. Platí, že hlavní pracovní náplní související s touto rolí je organizování programu Rady, čili organizování schůzek, stanovování pořadí jednotlivých hlasování nebo například hledání kompromisu nad projednávaným tématem. Předsednická země taktéž zastupuje Evropskou unii ve vnějších vztazích, tj. v mezinárodních organizacích a při jednání s ostatními zeměmi. Zároveň má však každá členská země možnost vyhlásit priority svého šestiměsíčního předsednictví a usměrnit integraci směrem, který sama považuje za důležitý. Každá trojka zemí, jenž předsedá Radě po sobě si stanovuje osmnáctiměsíční program všech tří předsednictví s tím, že priority jednotlivých zemí vychází právě z tohoto společného programu. Uplynulou trojku tvořilo Německo, Portugalsko a Slovinsko. Tyto země se zaměřily na problematiku reformy Evropské unie a ratifikaci nové ústavní smlouvy nebo například implementaci Lisabonské strategie.

Předsednictví dává zemi možnost sdělit ostatním své priority a zároveň jí dává ojedinělou možnost se těmito prioritami zabývat na politicky vrcholné úrovni. Je to svým způsobem výzva určit další směřování uskupení 27 členských zemí. Je to výzva, která však klade na zemi určité nároky, ať už se jedná o zvládnutí administrativní stránky tohoto nelehkého úkolu nebo prověření diplomatických schopností předsedající země (jejich zástupců) dosáhnout kompromisu při jednání tolika zemí.