Nejčastější prohřešky zjištěné při daňových kontrolách

Příspěvek se zabývá fyzickými osobami účtujícími v soustavě jednoduchého účetnictví. Některých pochybení se tito podnikatelé dopouští, když si neuvědomují rozdílnosti zdaňování při účtování v soustavě jednoduchého a podvojného účtování. Stejný případ (operace) tak může mít jiný daňový dopad.

 1. Zálohové platby

U podnikatelů, kteří účtují v soustavě jednoduchého účetnictví je přijatá záloha za prodané zboží či poskytnuté služby zdanitelným příjmem. Stejně tak vyplacená záloha za přijaté služby nebo zboží je výdajem, který sníží základ daně. Tento postup vyplývá z ustanovení § 5 odst.1 zákona o DP, kde se uvádí, že základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Jistě si pomyslíte, že se jedná o známou věc, ale i v současné době někteří podnikatelé přijaté zálohy nezahrnou do zdanitelných příjmů. Mnohdy se jedná o vysoké částky a pokud nedošlo v kalendářním roce k vyúčtování obchodního případu, má nezdanění přijatých záloh pro podnikatele negativní finanční dopad.

Při účtování zálohových plateb v soustavě jednoduchého účetnictví musí podnikatel současně posuzovat o jaký výdaj se jedná. Jedná-li se o zálohu na výdaj, který není možné daňově uplatnit, je nutno stejně posoudit i vyplacenou zálohu. K neoprávněnému zvýšení daňových výdajů dochází zejména:

- při pořízení hmotného majetku. Podnikatel uhradil zálohu na HM, na základě dokladu o zaplacení uplatnil výdaj jako daňově uznatelný a snížil o příslušnou částku základ daně. Vzhledem k tomu, za daňově uznatelné nelze uznat výdaje na pořízení hmotného majetku (§ 25 odst. 1 písm.a/ ZDP), nemůže být do daňově uznatelných výdajů zahrnuta ani záloha na nákup tohoto majetku. Účetní jednotka uplatní daňově až odpis tohoto majetku (§ 24 odst. 2 písm.a/ ZDP).

- při vyplacení zálohy na pořízení pohledávky. Podnikatel nabyl pohledávku a na základě smlouvy uhradil zálohu na její pořízení, kterou zahrnul do daňově uznatelných výdajů. Podle ust. § 24 odst. 2 písm. o/ ZDP lze daňově uplatnit cenu pořízení pohledávky, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení.

 2. Zahájení odpisování majetku

Některé účetní jednotky chybně zahájily odpis HM v okamžiku zaplacení. Např. majetek byl uhrazen v listopadu 1999, ale do provozu byl po splnění všech podmínek uveden až v lednu 2000. V tomto případě uplatnila účetní jednotka v roce 1999 neoprávněně daňový odpis předmětného majetku, neboť zařazení

HM a následné odpisování se řídí datem uvedení majetku do užívání. Platba v tomto případě ať již nastane před nebo po zařazení HM do obchodního majetku není rozhodující.

 3. Poskytnutí daru

Podnikatel zahrne při pořízení zboží a materiálu do daňových výdajů uhrazenou částku. Někteří podnikatelé opomenou v případě, kdy se rozhodnou část zásob darovat, snížit o hodnotu daru daňové výdaje. V případě, že poskytnutý dar splňuje podmínky stanovené ust. § 15 odst. 8 ZDP, může odečíst od základu daně v daňovém přiznání hodnotu poskytnutého daru.

 4. Vyřazení nepotřebných zásob

Podobné chyby se dopustila účetní jednotka při vyřazení nepotřebných zásob, když zastaralé nebo jinak nepoužitelné zásoby vyřadila na základě protokolu o likvidaci ze skladové evidence a nevystornovala hodnotu zlikvidovaných zásob z daňových výdajů.

 5. Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem

V zákoně o daních z příjmů je uvedeno, že škoda způsobená živelní pohromou nebo podle potvrzení policie neznámým pachatelem je daňově uznatelným výdajem. Někteří podnikatelé opomíjejí, že např. pořízení zboží zahrnuli do daňových výdajů již v okamžiku zaplacení. Je-li toto zboží odcizeno a účetní jednotka obdrží od policie příslušné potvrzení, zaúčtuje do daňových výdajů tuto škodu, aniž by již uplatněný nákup vystornovala. Tím dojde k duplicitnímu uplatnění jednoho výdaje.

 6. Přijetí daru

Jestliže podnikatel - fyzická osoba obdrží v souvislosti s výkonem podnikatelské činnosti dar, je hodnota tohoto daru předmětem daně. Výjimku tvoří fyzické osoby provozující školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat.

Např. Podnikatel provozující obchodní činnost získal darem od jiného podnikatele hmotný majetek - počítač. Účetní jednotka vložila darovaný PC do obchodního majetku a uplatnila daňový odpis. Podnikatel však opomněl v souladu s ustanovením § 3 zákona o daních z příjmů při uzávěrkových operacích zaúčtovat do daňových příjmů hodnotu přijatého daru.

 7. Nepeněžní plnění

Někteří podnikatelé opomenou zvýšit základ daně o příjem, který je dosažen v jiné než peněžní formě. Podle ustanovení § 3 zákona o daních z příjmů je předmětem daně i příjem nepeněžní nebo příjem dosažený směnou.

Například: Podnikatel vystavil fakturu ve výši 50.000,- Kč. Odběratel zaplatil 35.000,- Kč v hotovosti a zbývající část faktury uhradil zapůjčením stroje na dohodnuté období. Vzhledem k citovanému ustanovení zákona o daních z příjmů je podnikatel povinen zahrnout do zdanitelných příjmů i nepeněžní plnění, v tomto případě ve výši 15.000,- Kč.