Státní dluh tvoří dluhy centrální vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Státní dluh je financován pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky.
Důvodem růstu dluhu byla podle ministerstva červnová zahraniční emise státních dluhopisů za dvě miliardy eur (48,5 miliardy korun). V druhém čtvrtletí rovněž začala ČR čerpat tři tranše půjček od Evropské investiční banky za tři miliardy korun.
Na domácím trhu si stát půjčil během pololetí prostřednictvím dluhopisů 71,4 miliardy korun. Zároveň byly od ledna do června prováděny zpětné odkupy emisí státních dluhopisů za více než šest miliard korun. Během pololetí snížil stát i objem peněžních instrumentů o 48,5 miliardy korun.
Podíl krátkodobého dluhu na celkové hodnotě státního dluhu ke konci června 2008 klesl na 13,8 procenta z 18,7 procenta na konci roku 2007. Podle ministerstva se tak tento ukazatel podařilo udržet pod limitní hranicí 20 procent.
Průměrná splatnost státního dluhu stoupla na 6,8 roku, a pohybuje se tak v horní polovině vyhlášeného cílového pásma, které bylo stanoveno pro letošní rok na šest až sedm let. Takzvaný obchodovatelný státní dluh během pololetí stoupl na 893,1 miliardy z 853 miliard na konci roku 2007.
V pololetí 2008 činily čisté náklady na obsluhu státního dluhu 16,5 miliardy korun, upozornilo MF.
Státní dluh spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Podle analytiků je současný veřejný dluh ve srovnání s okolními zeměmi relativně nízký a stabilizovaný, nebezpečí ekonomové vidí spíše do budoucna v možném rychlém růstu dluhu.