Obě společnosti si v současnosti v regionu vzájemně konkurují a při spojení by podle EK ztratily na trhu významného konkurenta. Komise se obává hlavně omezení konkurence na trzích naftou, benzinem, topným olejem, mazutem a leteckými pohonnými hmotami v Rakousku, Maďarsku a na Slovensku.
Zpráva komise analyzuje situaci podle jednotlivých produktů a zemí a rozebírá veškeré detaily. Její závěry jsou pro každý trh samostatné. OMV nyní bude mít příležitost odpovědět na zprávu a přesvědčit komisi, že její závěry jsou špatné, nebo nabídnou řešení problému.
Komise má také vážné obavy o vliv spojení na trh s přírodním asfaltem v Maďarsku a na Slovensku a na maloobchodní trh s benzinem a naftou v Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Na trhu s asfaltem by podle komise spojení umožnilo OMV zvýšit ceny.
OMV usiluje o převzetí konkurenta MOL od loňského léta. V současnosti vlastní v maďarské skupině 20,2 procenta a chce koupit také zbývající akcie. MOL je ale ostře proti a brání se nabídce. V tom ho podporuje i maďarská vláda.
Rakouský podnik se podle svých slov chce s maďarským spojit proto, aby odolal tlakům na konsolidaci od velkých ruských a západních ropných společností. MOL ale namítá, že je nabídka pro jeho akcionáře ztrátová a upozorňuje, že sloučená skupina by v některých zemích, zejména v Maďarsku, Rakousku a na Slovensku, získala téměř monopolní postavení, což by jí umožnilo výraznější zvyšování cen než v konkurenčním prostředí. S tím EK souhlasí.
OMV působí od roku 1991 také v České republice. V roce 2005 firma v tuzemsku koupila síť čerpacích stanic Aral, a získala tím osmnáctiprocentní podíl na trhu. OMV nyní v Česku podle svých internetových stránek provozuje 220 čerpacích stanic. MOL podniká na českém trhu s pohonnými hmotami prostřednictvím slovenské dceřiné společnosti Slovnaft.
Koncem loňského roku získala v maďarské společnosti MOL sedm procent akcií česká energetická skupina ČEZ. Objevily se spekulace, že ČEZ nákupem podílu poskytl Maďarům pomoc v boji proti převzetí koncernem OMV. ČEZ to však odmítá.