Počet tepelných čerpadel v ČR se ročně zvyšuje o čtvrtinu

O tepelné čerpadlo mají ale podle prodejců největší zájem lidé, kteří staví zcela nový dům. "Rekonstrukce topných soustav jsou o něco méně běžné. Neustálé zdražování energií ale bude mít jistě za důsledek růst počtu instalací do starších domů," uvedl jednatel plzeňského dodavatele KUFI INT, divize AC Heating Lubomír Kuchynka.

Lidé podle Kuchynky "utíkají" nejčastěji od vytápění elektřinou, na druhém místě jsou fosilní paliva jako například uhlí a dřevo. Nejméně se pro tepelná čerpadla rozhodují domácnosti, které dosud vytápěly zemním plynem. Svou roli při rozhodování hrají nejen ušetřené peníze, ale v případě fosilních paliv i komfort. "Chodit zatápět od září do května se po pár letech začne docela zajídat," řekl Kuchynka.

Nejoblíbenějším typem tepelného čerpadla se nyní stává jednotka pracující na principu vzduch-voda, která využívá venkovního vzduchu k ohřevu vody v topném systému. Ještě před několika lety se přitom nejvíce stavěla čerpadla, která získávají teplo ze země. Podle prodejců vychází u čerpadla vzduch-voda poměr výše finančních nákladů k užitné hodnotě nejpříznivěji.

"Obliba vzduchových typů roste díky jejich stále se lepšícím parametrům výkonu a snižování hladiny hluku. Jejich hlavní přednost je jednoduchá montáž a absence náročných horizontálních zemních kolektorů či vertikálních vrtů," řekl ČTK vedoucí obchodní divize Buderus ve společnosti Bosch Termotechnika Vít Gabriel.

Nevýhodou zemních čerpadel jsou chybějící normy, které by jednoznačně stanovily podmínky pro vrtání. Jejich výhodou je ale konstantní výkon i v zimním období, nezávisle na teplotě venkovního vzduchu, doplnil Gabriel.

Speciální tarif pro tepelná čerpadla mělo od distribučních společností podle statistiky ministerstva průmyslu a obchodu na konci loňského roku 11.257 domácností a 834 firem. Skutečný počet čerpadel je ale ve skutečnosti o něco vyšší. Ne všichni odběratelé si speciální tarif přihlásí, řada odběrných míst je navíc osazena více čerpadly. Větší firmy si také sjednávají vlastní smlouvy a tarify nevyužívají.

Tepelné čerpadlo u rodinného domu vyjde zhruba na 150.000 až 250.000 korun podle typu a výkonu; záleží i na způsobu zapojení. Návratnost investice je od šesti do deseti let. "Pokud ale budeme realisti a budeme očekávat zhruba 15procentní cenový meziroční nárůst energií, jsme na čtyřech až šesti letech," uvedl Jakub Jiroušek z české pobočky francouzského výrobce čerpadel CIAT.

Státní fond životního prostředí přechod na alternativní způsoby vytápění kvůli nižší ekologické zátěži finančně podporuje. Dotaci z fondu může získat ten, kdo nahradí kotel či kamna na fosilní paliva mimo jiné za tepelné čerpadlo. Podpora, která se poskytuje na již instalovaná zařízení, může dosáhnout až 30 procent nákladů, její maximální výše je 60.000 korun. Dotace se ale nevztahuje na novostavby.

"Pokud by byla dotační politika státu přívětivější, velmi pravděpodobně by se nárůst zvýšil až k hranici 50 procent," odhadl Gabriel.