ČTÚ v této souvislosti zahájil plošnou kontrolu veřejných telefonních automatů v obcích do 50.000 obyvatel. Její součástí je i průzkum, zda v místech, kde telefonní budky jsou, je dostupný signál pro mobilní telefony.
Stát podle dřívějších údajů ČTÚ na provoz automatů ročně přispívá více než 100 miliony korun. "Ten počet (9500 automatů) je poměrně vysoký a my bychom rádi postupně počet snížili, cirka zhruba někdy kolem roku 2012, na úplné minimum, ne-li aby se přiblížil nule," uvedl Dvořák. Se snižováním počtu těchto budek by ČTÚ rád začal již příští rok, dodal.
Telefónica provozuje 24.000 budek, ostatní kromě oněch 9500, na něž přispívá stát, hradí ze svého komerčního provozu. Většinu budek nad povinný počet, který se řídí podle počtu obyvatel města či obce, umístila na turisticky zajímavých místech, kde předpokládá o službu větší zájem. Firma ale připouští, že kvůli silné konkurenci mobilních telefonů je provoz služby každoročně ztrátový.
Podle Dvořáka je velké množství budek, které jsou "prakticky nevyužívané". Podle údajů z letošního dubna provozuje Telefónica O2 nejméně 5000 telefonních budek, ze kterých lidé uskuteční pouze jeden až pět hovorů za rok. Ze sedmi automatů dokonce v uplynulém roce nikdo nevolal.
Podle průzkumu, který pro ČTÚ uskutečnila agentura STEM/MARK a jehož část se týká právě i veřejných telefonních automatů, využilo budku alespoň jednou v životě pětina respondentů. Pravidelně volajících z budky, tedy nejméně jedenkrát za měsíc, jsou pouhá tři procenta populace.
Tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že budku mají do 15 minut chůze, více než polovina uvádí, že je funkční. Pro tíšnová volání použila budku tři procenta dotazovaných. I přes minimální využití ale většina konstatovala prospěšnost zřizování a udržování telefonních budek.
Cena volání z telefonní budky v květnu 2006 vzrostla o 37 procent. Příčinou bylo zdražení ceny impulzu ze čtyř na deset korun, zároveň byl prodloužen. U některých přístrojů firma nově umožňuje platit i kovovou padesátikorunou a také eurovými mincemi.