"Svoboda projevu, jakož i právo na informace, nejsou bezbřehé," uvedla předsedkyně senátu Lenka Matyášová. Z údajů o úlevách by si podle ní lidé mohli udělat obrázek o základu daně, a tím také o majetkových poměrech plátců, na což nemají nárok.
Nejvyšší správní soud řešil případ občanského sdružení OSMPB z Teplic, které požadovalo od Finančního úřadu v Jičíně informace o lidech, jimž úředníci v roce 2005 částečně nebo zcela prominuli takzvané příslušenství daně. K příslušenství patří například penále, náklady daňového řízení, úroky, pokuty a další částky, které úřad připočítává k základní vyměřené dani. V některých případech může příslušenství odpustit.
Jičínský finanční úřad občanskému sdružení nevyhověl. Podle NSS se zachoval správně, protože nesmí poskytnout třetím osobám informace, které získal na základě zákonů o daních, poplatcích, penzijním nebo zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení.
"Poskytnutí uvedených informací je chráněno osobnostními právy zakotvenými přímo v listině (základních práv a svobod)," uvedla Dostálová. Převážná část podobných dat je v případě fyzických osob zmíněna také v zákoně o ochraně osobních údajů, popřípadě jejich sdělení výslovně brání zákon o svobodném přístupu k informacím.
NSS uvedl, že v tomto případě převažuje soukromý zájem nad veřejným. Soukromým zájmem je požadavek na důvěrnost určitých informací, veřejným zájmem je právo ostatních lidí dozvědět se, z jakého důvodu úřad poskytoval daňovou úlevu.