Výsledky práce komise mnozí zpochybňují, terčem kritiky jsou především zdroje dat. Jsou mezi nimi například analýzy, které si nechávalo již dříve zpracovávat ministerstvo dopravy. Zdroje, se kterými komise pracovala, dnes zpochybnil například Martin Kameník z ekologického sdružení Oživení, které se cenami dálnic zabývá.
Podle komise je například stavba jednoho kilometru dálnice o 17 procent levnější než v Rakousku a o 21 procent dražší než ve Slovinsku. Oproti sousednímu Německu se v Česku staví levné mosty, jejichž cena je v tuzemsku zhruba o 14 procent nižší, ale drahé tunely. Náklady na jejich výstavbu jsou až o třetinu vyšší než u západních sousedů.
Srovnání celkových průměrných cen na jeden kilometr komise nepřinesla. Základním výsledkem její činnosti bylo vytvoření takzvaných cenových normativů, tedy orientačních cen, se kterými se budou srovnávat skutečné náklady na výstavbu. Normativy jsou vodítkem pro Ředitelství silnic a dálnic při vypisování tendrů a budou se s nimi srovnávat přílišné cenové výkyvy.
Podle normativů by například jeden kilometr české dálnice v rovinatém terénu měl stát zhruba 162 milionů korun. Jde o základní cenu bez DPH a dalších položek například na výkup pozemků nebo ekologická opatření. Normy určují i ceny mostů, tunelů nebo mimoúrovňových křižovatek. Tým ČVUT vycházel při tvorbě cenových limitů z cen, které byly vysoutěženy v letech 2004 až 2006.