Senát schválil zásadní reformu účetnictví státu

"Je to legislativní podklad k tomu, abychom zavedli pořádek," prohlásil dnes před senátory ministr financí Miroslav Kalousek. Zatímco účetnictví soukromé sféry prošlo zásadními změnami a nyní věrně zobrazuje majetek i dluhy firem, v účetnictví státu se podle jeho slov od roku 1990 nestalo nic.

Jako příklad uvedl Kalousek státní podnik Lesy České republiky, které vedou ve svém účetnictví například techniku, nemovitosti nebo cesty. O svém největším bohatství, samotných lesích, jejichž hodnota pravděpodobně překračuje bilion korun, ale neúčtují, dodal.

Zákon přichází například s tím, že u kulturních památek, u kterých není známa pořizovací hodnota, bude jejich ocenění činit jednu korunu. Podle Kalouska se to bude vztahovat například na svatovítskou katedrálu nebo korunovační klenoty. Celý soubor korunovačních klenot bude podle zákona oceněn jednou korunou jako celek. "Protože nikdo neumí ocenit katedrálu svatého Víta, nikdo neumí ocenit korunovační klenoty," řekl. Připomněl také, že i Francie vede ve svém účetnictví katedrálu Notre Dame s hodnotou jedno euro. "Postupují tak všechny země," zdůraznil.

Účetnictví státu by se mělo více přiblížit soukromým firmám, i když bude více přihlížet k odlišnostem ve veřejném sektoru. Ministerstvo financí zdůrazňuje, že Česká republika nepovede účetnictví jako samostatná účetní jednotka, tedy třeba jako firma. Jednotlivé organizace, ministerstva a úřady budou sestavovat jednotlivé účetní závěrky za sebe. Za celý stát se pak bude sestavovat konsolidovaná účetní závěrka.