Spotřeba vody v českých domácnostech loni vzrostla o 1,5 pct.

Nejvyšší spotřebu pitné vody v domácnostech loni vykázala Praha, kde činila 128,7 litru na osobu a den. Naopak nejméně pitné vody loni proteklo kohoutky domácností ve Zlínském kraji. V tomto moravském regionu jeden člen domácnosti v průměru spotřeboval 83,8 litru pitné vody denně. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu loni v ČR činil 92,3 procenta, což představuje nárůst o 42.000 obyvatel. Právě vyšší počet lidí napojených na vodovod měl podle ČSÚ podstatný vliv na loňském nárůstu spotřeby pitné vody v domácnostech.

Spotřeba se zvýšila, přestože průměrná cena pitné vody loni bez započtení DPH vzrostla o 5,1 procenta z 23,4 koruny za metr krychlový v roce 2006 na 24,6 koruny a stočného o 11,4 procenta na 21,5 koruny za metr krychlový. Nejvyšší průměrná cena vody byla loni ve Středočeském kraji (27,9 koruny), nejnižší naopak v Moravskoslezském kraji (21,9 koruny).

Celkové množství vody fakturované domácnostem a ostatním odběratelům z průmyslu a zemědělství se loni zvýšilo o 0,7 procenta z 528,1 milionu metrů krychlových v roce 2006 na 531,7 milionu metru krychlových. V přepočtu na osobu a den tak loňská spotřeba činila v průměru 152,9 litru pitné vody, zatímco předloni byla 152,6 litru. Ještě v roce 1999 přitom činila celková spotřeba pitné vody na obyvatele a den bezmála 173 litrů vody, v roce 1989 to bylo téměř 300 litrů.

Češi totiž po roce 1989 kvůli skokovému zvýšení cen vodného a stočného začali šetřit vodou. Podobně je to i v Polsku či na Slovensku, přičemž v západní Evropě je spotřeba pitné vody mnohem vyšší. Domácnosti používají úspornější spotřebiče, navíc stále méně se voda z vodovodu pije, míní ředitelka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Miloslava Melounová.

"Pokles spotřeby pitné vody začal už na začátku 90. let. V současné době se de facto zastavil u domácností, kde loni velmi mírně vrostl o litr na osobu a den. Odběry se ale dál snižují v průmyslu, kde se omezuje výroba a nové továrny jsou ve spotřebě vody maximálně úsporné," upozornil ředitel a předseda představenstva Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava Miroslav Kyncl.

Ceny vodného a stočného stále rostou, výjimkou není ani letošní rok. Zřejmě největší zdražení kvůli novému zavedení pevné platby za odběr pocítili letos odběratelé s malou spotřebou na Královéhradecku. Nižší zdražení, kolem 14 procent, čekalo velké odběratele, například velké panelové domy vedené jako jedno odběrní místo. U rodinného domku se čtyřmi lidmi platba narostla asi o 1740 korun.

Za vodu se v Česku platí stále výrazně méně než lidé v západní Evropě. Tamní, zhruba dvojnásobné úrovni, se cena v tuzemsku bude postupně přibližovat. Asi 80 procent nákladů tuzemských vodáren se prý již pohybuje na hladině západní Evropy. Někteří odborníci ale upozorňují na to, že ceny vodného a stočného musejí zůstat sociálně únosné, což podle pravidel EU znamená, že výdaje domácností za vodu nesmějí překračovat dvě procenta jejich hrubého příjmu.

Česko má vysoké napojení obyvatel na vodovody, které jsou zavedeny i tam, kde lidé hodně využívají ještě lokální zdroje, jako jsou studny. Na vodovod je v tuzemsku napojeno 92 procent obyvatel, což je v EU nadprůměr. U kanalizací je situace o něco horší, má ji 80 procent lidí. Obě čísla ale v posledních letech mírně rostou.