Kraje v uplynulých letech získaly od EU stovky milionů korun

Krajské rozpočty přitom v uplynulých letech převážně rostly. Některým hejtmanstvím se dařilo dál navyšovat přebytky hospodaření až k rekordním číslům, regiony také pokračovaly ve financování na dluh, což umožňovaly mimo jiné úvěry od Evropské investiční banky.

Například Středočeský kraj letos počítá s dvojnásobně vyššími investicemi než v uplynulých letech a podobně jako v ostatních regionech chce peníze vynaložit zejména na opravy poškozených silnic. Obdobně postupuje Liberecký kraj, který v posledním volebním období na komunikace poslal 63 procent z 930 milionů korun z evropských fondů.

Bezmála jednu miliardu korun ze strukturálních fondů od roku 2005 do letoška získal jihočeský krajský úřad, což odpovídá částce s jakou disponuje například hlavní město Praha, která v uplynulých třech letech z Evropské unie obdržela přes 964 milionů korun. Letošní rozpočet metropole počítá s částkou přesahující 556 milionů korun, což tvoří necelé jedno procento z jejích celkových příjmů.

O stále vyšším objemu peněz rozhodují rok od roku jihomoravští krajští zastupitelé. Výdaje určené na investice se letos oproti roku 2004 skoro zdvojnásobily a i celková částka rozpočtu narostla z 11,2 na 13,8 miliardy korun. Při schvalování výdajů pamatovali zastupitelé nejčastěji na motoristy. Koalice složená z KDU-ČSL a ODS schválila více než miliardovou půjčku na opravy silnic druhých a třetích tříd. Jinak se kraj nezadlužoval.

Každoročně končí přebytkem také rozpočty Moravskoslezského kraje nebo Vysočiny. Ta má nyní ve Fondu strategických rezerv zhruba miliardu korun na financování evropských projektů. V předcházejících letech se výrazně nezadlužila, od Evropské investiční banky si však půjčila půl miliardy Kč na opravy silnic. Na miliardové částce se s touto institucí dohodl v roce 2005 také Olomoucký kraj, a to na modernizaci silniční sítě v regionu. Loni navíc kraj uzavřel s bankou smlouvu, která mu umožní půjčit si až tři miliardy korun na projekty z oblasti dopravy, školství, sociálních věcí, kultury, cestovního ruchu či památkové péče.

Na dluh v posledních letech staví a opravuje také Pardubický kraj. Čerpá stovky milionů korun z úvěrů, aby mohl například opravovat silnice nebo oddlužit nemocnice. Po vstupu do Evropské unie také dofinancovává projekty, na které má dotace z evropských fondů. Podle závěrečného účtu si kraj od roku 2003 půjčil přes tři miliardy korun. Na konci loňského roku mu zbývalo splatit přes 1,8 miliardy korun. Přitom celková zadluženost všech 14 krajů byla ve stejném období přes deset miliard korun, vyplývá z údajů ministerstva financí.

Naopak ani korunu úvěru či jiné půjčky si za minulé čtyři roky nevzal Plzeňský kraj. Jeho filozofií je podle náměstka hejtmana pro ekonomiku Vladislava Vilímce (ODS) zadlužovat se pouze v případě předfinancování a dofinancování zásadních staveb, na něž by EU poskytla vysoké procento dotace. Kraj investuje trvale bez půjček miliardu ročně, zejména do silnic. V minulých čtyřech letech získal z evropských fondů téměř 800 milionů Kč, tedy asi 1450 korun na jednoho obyvatele.

Ústecký kraj vedle silnic investuje například do rekonstrukcí školských zařízení, například gymnázií v Ústí nad Labem nebo v Děčíně, a do nákupu vybavení pro školy zřizované krajem. Z fondů unie kraj dostal téměř 533 milionů korun. To je zhruba 640 korun na jednoho obyvatele regionu. Peníze ze Společného regionálního operačního programu (SROP) byly využity na 148 různých projektů.