"S výstavbou čtyřpruhu na Chrudim se počítá někdy kolem roku 2010, nechceme ztratit investici za tři čtvrtě miliardy korun jenom proto, že se sanace nestihne včas. Po silnici denně projede kolem 30.000 aut a motoristé každodenně čekají ve špičce v zácpách," řekl hejtman Ivo Toman.
Jde o podzemní skládku v lokalitě u prodejny Lidl, kde se nalézají kyselinové pryskyřice. Je potřebné odstranit 27.500 tun kontaminované zeminy a postavit 30 metrů dlouhou opěrnou zeď. Ropné látky, uhlovodíky mohou napáchat škody nejen pozdržením stavební akce, ale i zhoršením kvality podzemní vod.
"Jde o skryté riziko, v případě nešetrného zacházení může vést k poškození životního prostředí," řekl výkonný ředitel Parama Jindřich Bartoníček.
Paramo netíží jen skládka u Lidlu, ale také odpadiště přímo v areálu podniku i skládky Nová Ves, Blato, Zdechovice, Hlavečník a Časy.
"Skládky před rokem 1989 vznikaly kvůli mírnějším ekologickým předpisům, nebyly známé takové technologie pro depozita nebezpečných látek a vznikly také po náletech na Pardubice za druhé světové války," řekl generální ředitel Parama Ivo Ottis.
V areálu podniku je potřebné odčerpat ropné látky z hladiny podzemní vody, demolovat stavební a technické konstrukce. Odtěžit kontaminovanou zeminu, rekonstruovat kanalizaci a demontovat staré koleje. Podle Ottise může v budoucnu zdržování sanace způsobit podniku ztráty, protože v místě zátěží nemůže investovat.
"Každý rok investujeme kolem deseti milionů korun na hydraulickou ochranu podzemních vod, a tím je chráníme před kontaminací," dodal Barotníček.
Skládky Hlavečník, Blato a Zdechovice čekají na odstranění zhruba 45.000 metrů krychlových odpadů. V lagunách pod dešťovou vodou se nacházejí kyselinové pryskyřice, bělicí hlinky, zaolejované kaly, odpady z výroby asfaltů, kal z nádrží a sudů. Zatím jediná skládka Časy již má za sebou 12 let sanačních prací. Z části se odpady zpracovaly na alternativní palivo. Na skládce Nová Ves se v režii Parama dosud pracuje na provizorní sanaci úpravou pH pomocí vápnění.
Státem garantovaná částka na likvidaci nebezpečných odpadů byla v roce 1994 kolem 1,2 miliardy korun. Podle zástupců firmy již neodpovídá současným cenám. Také pokud se bude sanování lokalit odsouvat, přijdou na ještě větší peníze. Politici z městských obvodů v bezprostřední blízkosti Parama sepsali výzvu, aby stát splnil své závazky co nejrychleji.
"Kolem Parama žije 25.000 až 30.000 lidí, ekologické zátěže se mohou stát tikající časovanou bombou, která se nám v budoucnu může vymstít," řekl starosta pátého městského obvodu Jaroslav Kňava.