"Zajišťování je výrazně ovlivněno aktuálním vývojem na devizovém trhu," uvedl analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. V uplynulých měsících, s tím jak česká koruna posilovala na nové rekordy, zajišťovací aktivita silně klesla. Po úterní slovní intervenci ČNB se sice zájem o zajištění podle něj zvýšil, ale převažuje pouze zajištění na krátký časový horizont několika málo měsíců dopředu.
"To lze interpretovat tak, že exportéři uvítali alespoň současnou korekci, ale doufají, že koruna bude v dalších měsících oslabovat ještě výrazněji," vysvětlil Brožka. V horizontu minulých let je možné podle Brožky říci, že zajišťovací aktivity ze strany exportérů významně narůstaly.
"Racionálně uvažující exportér se více či méně zajišťuje. Ten zájem v průběhu roku je. Když jsou atraktivní úrovně, tak je ten zájem vyšší, a když byl pohyb koruny spekulativnější, klienti vyčkávali s tím, že může jít o krátkodobý jev, což se potvrdilo," řekl ČTK dealer ČSOB Josef Jeřicha.
Letošní rok tak byl podle něj signálem pro ty podniky, které zajišťování podceňovaly. Může to zvýšit poptávku po těchto službách, dodal. Zároveň upozornil na fakt, že koruna posiluje již deset let.
Zájem o zajištění kurzových rizik je mezi exportéry přitom podle ředitele odboru obchody treasury České spořitelny Libora Vošického znatelný a výrazně stoupá každým rokem, a to především u malých a středních podniků. Ty totiž v uplynulých letech zajišťování podceňovaly.
"Průměrná délka zajištění exportérů je 2,5 roku, importérů jeden až šest měsíců podle délky splatnosti faktur," řekl Vošický. Zajišťovaný kurz je podle něj individuální a vychází z kalkulovaného kurzu jednotlivých firem, na základě kterého pak stanovují ceny svých výrobků či služeb.
Banky nabízejí k zajištění kurzových rizik různé nástroje. Lze se zajistit například měnovým forwardem. Jde o termínovaný obchod, při kterém se banka a její klient dopředu dohodnou na směnném kurzu, za který se později uskuteční nákup nebo prodej dané měny v konkrétním objemu.