V Česku se to týká především Prahy, kde je ze všech evropských regionů čtvrtá nejnižší nezaměstnanost. Kde se míra nezaměstnanosti zastaví?
Snížení nezaměstnanosti za tři roky o 2 %!
Evropské ekonomice se v posledních třech letech dařilo - zvyšuje se HDP na jednoho obyvatele, reálné mzdy rostou a míra nezaměstnanosti klesla dokonce o 2 %. Nejnižší míra nezaměstnanosti je v Dánsku (2,7 %), následuje Nizozemí (2,9 %) a Kypr (3,5 %). Naopak nejvyšší je na Slovensku (10,5 %) a Španělsku (9,9 %). Nejvíce míra nezaměstnanosti za poslední tři roky klesla právě na Slovensku (začátkem roku 2004 byla 17 %) a v Polsku, kde klesla dokonce o 10 %. Polsko se může pochlubit oživením výrobní aktivity průmyslových podniků, růstem exportu a dynamickému rozvoji služeb.
Nemít práci Evropany trápí
Více jak třetina Evropanů považuje nezaměstnanost za nejdůležitější problém hospodářství. Největší obavy z případné nezaměstnanosti mají Němci, Poláci a Francouzi. Naopak nejméně nezaměstnanost trápí Brity a Nizozemce - tedy země s tradičně nízkou nezaměstnaností. Velmi pozitivní je, že Češi se řadí spíše k těmto zemím a obavy z případné ztráty zaměstnání jsou v rámci EU podprůměrné.
Nezaměstnanost v regionech: od 2,6 % do 28,5 %
Jednotlivé regiony ve všech vyspělých zemích světa jsou různě bohaté a samozřejmě i míra nezaměstnanosti se liší region od regionu. Ve všech zemích je nejnižší míra nezaměstnanosti v hlavních a velkých městech. Evropské ekonomice se poměrně daří, vyspělejším regionům však ještě lépe… Hlavním tahounem ekonomik je totiž výroba produktů s vysokým podílem nových technologií nebo poskytování kvalitních služeb - a pro ty jsou vždy zapotřebí schopní zaměstnanci, kteří jsou pochopitelně v regionech s nejvyššími příjmy… Nejnižší míra nezaměstnanosti je v regionech North Eastern Scotland ve Velké Británii a v Bolzanu v Itálii (2,6 %), nejvyšší míra nezaměstnanosti je ve francouzském departementu Guyane (28,5 %). Ženy v Evropě jsou častěji nezaměstnané než muži. Ve většině členských zemí Evropské unie to mají ženy při uplatnění na trhu práce těžší než muži. Za celou Evropskou unii činí nezaměstnanost žen 7,4 % oproti nezaměstnanosti mužů 6,3 %.
Hlavní město = vyšší příjem za stejnou práci
V hlavních městech EU je vyšší životní úroveň obyvatel. Důvodem je více pracovních příležitostí, firmy mají k dispozici vzdělanější obyvatelstvo (je zde nejvíce vysokých škol a po absolvování vysoké školy zde zůstává většina studentů). Navíc se zde daří podnikání – kupní síla obyvatel je vyšší a podmínky pro rozvoj služeb jsou lepší než v malých městech. Jednoznačně tedy platí, že průměrná mzda za stejnou práci je v těchto městech i o desítky procent vyšší než v malých městech. Místo výkonu práce tak hraje při ohodnocení zaměstnance čím dál důležitější roli, neboť příjmové nůžky se neustále rozevírají...
Sociální dávky klesají…
Sociální politika je v EU na vysoké úrovni, v mnoha zemích však již narazila na své finanční možnosti. Do budoucna bude pro mnoho zemí velmi těžké udržet nastavenou úroveň státních sociálních dávek. Velmi častým jevem ve všech evropských zemích je, že sociální dávky pobírají všichni členové rodiny. Tito občané neměli ani nárok na podporu v nezaměstnanosti – neodpracovali potřebnou dobu. Podpora v nezaměstnanosti je vyplácena ve většině zemí EU omezenou dobu (např. 6 měsíců) a potom následuje výplata sociálních dávek. Každý desátý Evropan v produktivním věku žije v domácnosti závislé na státních příspěvcích a dávkách. Vyšší rozdíl mezi minimální mzdou a sociálními dávkami je jedním z impulsů ke snižování nezaměstnanosti a ke zvýšení vlastní aktivity nezaměstnaných občanů. Problémem však zůstává správné nastavení těchto veličin. Zvyšovat minimální mzdu nebo snižovat dávky?
Tabulka: Míra nezaměstnanosti v EU (v květnu 2008, v %)
Země | Nezaměstnanost |
---|---|
Dánsko | 2,7 |
Nizozemí | 2,9 |
Kypr | 3,5 |
Rakousko | 4,1 |
Estonsko | 4,1 |
Lucembursko | 4,2 |
Slovinsko | 4,3 |
Litva | 4,3 |
Česko | 4,4 |
Velká Británie | 5,2 |
Švédsko | 5,2 |
Lotyšsko | 5,6 |
Bulharsko | 5,7 |
Belgie | 5,7 |
Malta | 5,8 |
Irsko | 6,0 |
Rumunsko | 6,0 |
Finsko | 6,1 |
Itálie | 6,5 |
Německo | 7,4 |
Francie | 7,4 |
Portugalsko | 7,5 |
Polsko | 7,5 |
Maďarsko | 7,6 |
Řecko | 7,8 |
Španělsko | 9,9 |
Slovensko | 10,5 |
Pramen: Eurostat: Pressemitteilung Nr. 94/2008, von 1. Juli 2008