WTO pokročila v jednání o liberalizaci, vyhráno ale nemá

"To, co máme na stole, není ideální, ale je to konečně návrh, který světovou ekonomiku skutečně podpoří, a hlavně pomůže rozvojovým zemím. Rýsuje se dohoda, ale hotového není nic," řekl komisař Evropské unie pro obchod Peter Mandelson, jehož citovala agentura Reuters.

Jednání o liberalizaci obchodu se vedou v rámci takzvaného katarského kola, které začalo v roce 2001 v katarské metropoli Dauhá a už mělo dávno skončit. WTO doufá, že se na nových podmínkách dohodne tento nebo příští týden, aby mohla být konečná dohoda uzavřena ještě do konce tohoto roku. Jednání v Ženevě nicméně provázela spíše skepse.

Zmocněnkyně americké vlády pro obchod Susan Schwabová po schůzce řekla, že řadu otázek ještě zbývá dořešit, pokud má WTO uzavřít rámcovou dohodu o výrazném snížení zemědělských subvencí a omezení cen na dovoz zemědělských komodit a průmyslového zboží.

Schwabová řekla, že vyjednávači teď v podstatě mají předběžnou dohodu o dalším postupu. Varovala však, že některé velké rozvojové trhy stále hrozí zablokováním průlomové dohody. Podle agentury AP tím Schwabová jednoznačně naráží na Indii, která byla při jednání dost nekompromisní. Jednání, která se teď konala v Ženevě, přitom mohou být poslední šancí, jak katarské kolo ještě zachránit a vyhnout se dalšímu zpoždění.

V pátek předložil kompromisní návrh generální tajemník WTO Pascal Lamy a podle obchodních zástupců tento návrh konečně přiměl velké země k zásadním rozhodnutím.

Návrh předpokládá snížení limitů k zemědělským dotacím v Evropě o 80 procent a ve Spojených státech o 70 procent. To ale v případě Spojených států neznamená snížení celkových výdajů, protože USA loni vyplatily svým farmářům jen kolem devíti miliard dolarů a tuto částku mohou pořád zvýšit až na zhruba 14,5 miliardy USD.

Kompromisní návrh také počítá se snížením cel u většiny zemědělských produktů, které jsou při dovozu do vyspělých zemí nejvíce zatíženy poplatky. O tuto úpravu usilovaly především vývozci z USA a některých zemí Latinské Ameriky, jako je Argentina a Brazílie. Vyspělé země v Evropě i jinde ale budou mít pořád možnost zavést až čtyřprocentní clo u zemědělské produkce, kterou budou považovat za citlivou.

U průmyslového zboží Lamyho návrh počítá s ústupky pro bohaté i rozvojové země. Například rozvojové země by si u průmyslového zboží mohly zvolit snížení cla na 20 až 25 procent. Čím více by clo snížily, tím větší ústupky by získaly při ochraně strategických odvětví, jako je třeba výroba automobilů.

Rozvojové země by ale také měly možnost chránit si před snížením celních poplatků prakticky celá odvětví. To není dobrá zpráva hlavně pro evropské vývozce, jako je Německo. S návrhy souhlasí většina zemí, a to vyspělých i rozvojových. Indie je však méně spokojena a tvrdí, že schůzka se zabývala hlavně obavami vyspělých zemí.

"V oblastech, které zvyšují prosperitu, je určitá dohoda. Ovšem v oblastech, které ovlivňují zajištění života, tam žádná dohoda není," uvedl indický ministr obchodu Kamal Nath. Ten byl za svou nesmlouvavost také při jednání nejvíce kritizován.