"Provedli jsme analýzu ve struktuře státního rozpočtu, kde jsme hledali možné rezervy - prostředky šly například z těchto položek: státní záruky, investiční pobídky, dluhová služba, transfery mezinárodním organizacím, odvody do EU," uvedla Chocholová.
Ministerstvo podle ní využilo ty položky, u nichž se neočekává do konce roku vyčerpání všech peněz. "Nicméně jsme si vědomi toho, že na konci roku může případně vyvstat potřeba u některých položek hledat náhradní způsoby financování," upozornila.
Japonská banka původně po ČR požadovala až 40 miliard korun. Česko naopak v jiné arbitráži po Nomuře chtělo 111 miliard korun jako náhradu škody, již Nomura údajně způsobila tím, že se podílela na krachu IPB. V roce 2006 ČR arbitráž s Nomurou prohrála, výše částky ale nebyla určena. V listopadu 2006 Česko podepsalo s Nomurou smír, podle kterého měla výše odškodnění činit nula až sedm miliard korun.
Bývalá IPB byla letos ohodnocena na 34,2 miliardy korun. Podle vzorce, který obsahuje smlouva o smíru ČR zaplatila 2,8 miliardy korun plus úroky.
Ekonomickou část dohody včetně vzorce pro výpočet ocenění ministerstvo zveřejnilo 12. června. Zbytek dohody do ukončení všech sporů, včetně sporů s ČSOB, zůstane tajný.