"Ve střednědobém horizontu prognóza předpokládá postupné působení nedávného vývoje směnného kurzu s tlumicím vlivem na vývoj celkové výkonnosti ekonomiky," uvedl Ostrožlík. Dodal, že výrazné posílení slovenské koruny v předchozích měsících by mělo rovněž brzdit inflaci, a to zejména v letech 2009 a 2010.
Tempo růstu slovenské ekonomiky by podle NBS mělo v příštím roce zpomalit na 6,6 procenta a v roce 2010 na 6,4 procenta. Země tak zřejmě nezopakuje loňský rekordní nárůst hrubého domácího produktu o 10,4 procenta. Pravděpodobně však zůstane jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu. V České republice loni HDP stoupl o 6,6 procenta.
Ve zrychlení letošní inflace se podle NBS projeví zejména očekávané zvyšování regulovaných cen a stoupající ceny potravin a energie. Pro konec příštího roku očekává banka růst spotřebitelských cen o 2,8 procenta.
Udržení nízké inflace v následujících letech patřilo ke klíčovým faktorům, které měly vliv na vstup Slovenska do eurozóny. Navzdory některým hlasům z evropských institucí, jež zpochybňovaly, že se zemi podaří dostatečně tlumit růst cen, dostalo Slovensko vstupenku do euroklubu. Jednotná evropská měna euro nahradí slovenskou korunu začátkem příštího roku.
Bankovní rada NBS dnes podle očekávání nechala základní úrokové sazby beze změn. K úpravě sazeb ji nepřimělo ani další zrychlení inflace, jež bylo podle Ostrožlíka srovnatelné s vývojem v eurozóně. Hlavní sazbu, od které se odvíjí úročení vkladů a úvěrů v komerčních bankách, drží NBS už více než rok na 4,25 procenta. Sazba je tak nyní na úrovni základního úroku v zemích eurozóny, který Evropská centrální banka začátkem měsíce zvýšila o čtvrt procentního bodu.