Nižší přímé daně, vyšší nepřímé daně
Ať chceme či nechceme počet daní, jejich výše a povinnosti spojené s platbami daní zasahují do našeho každodenního života. Zavedení nižších daňových sazeb je jedním z osvědčených způsobů nastartování ekonomiky. Do celkové daňové zátěže se počítají přímé daně, nepřímé daně a všechny ostatní povinné odvody (sociální či zdravotní pojištění). Ve vyspělých západoevropských zemích se přesouvá zdanění z přímých daní na nepřímé. Rozdíly v konstrukci a zásadách daní jsou v současné době skrytou formou státních podpor jednotlivých států. Jednoznačně však platí, že v Evropě je míra zdanění vyšší – důvodem je rozdílný státní přístup k sociální politice, kdy v mimoevropských zemích je hlavní odpovědnost přesunuta na občany.
Zdanění v Česku bylo vždy podprůměrné
Z 27 členských zemí Evropské unie je v Česku 11. nejnižší zdanění. Údaje jsou za rok 2006 a tak se dá očekávat, že za rok 2007 bude míra zdanění v Česku ještě nižší (byla zavedena rovná daň ve výši 15 %, současně klesá daň z příjmu právnických osob, aby v roce 2010 činila 19 %). Z přiložené tabulky vidíme, že celkové zdanění v Česku bylo vždy mírně podprůměrné.
Dánsko – vysoké daně, spokojení občané
Dánsko má vysoké daňové odvody, ale současně taky právní systém na špičkové úrovni, nízkou obchodní kriminalitu, vysokou ochranu hospodářské soutěže. Z uvedených důvodů nemá Dánsko o zahraniční investory nouzi ani v případě vysokých přímých a nepřímých daní. Státní legislativa je nejrychlejší v Evropské unii. Míra korupce je dlouhodobě v Dánsku nejnižší na světě. Justice funguje velmi rychle a přesně. Produktivita práce je v Dánsku rovněž velmi vysoká. Hlavním důvodem pro vysoké daně, je velmi štědrý sociální systém, který dánská vláda zabezpečuje svým občanům. Dánové ovšem tento systém nezneužívají. Dle mnoha průzkumů prováděných Eurostatem patří Dánové mezi nejspokojenější Evropany.
Nejnižší daně jsou v Rumunsku
Daňové zatížení se v zemi v posledních 5 letech výrazně snížilo, cílem bylo oživení domácí ekonomiky a přilákání zahraničního kapitálu. Byla zavedena rovná daň ve výši 16 % (u daně z příjmu fyzických a právnických osob). Právnické osoby mohou navíc využívat možnosti zrychleného odpisování, kdy v prvním roce lze odepsat až 50 % pořizovací ceny při splnění zákonných podmínek. Počet vybíraných daní je nízký. Další významné daně jsou:
- zaměstnavatel za svého zaměstnance odvádí sociální pojištění v celkové výši 35 % (z toho 24,5 % na penze, 7 % zdravotní fond, 3,5 % příspěvek na nezaměstnanost)
- zaměstnanec odvání sociální pojištění v celkové výši 17 % (z toho 9,5 % na penze, 6,5 % zdravotní fond, 1 % příspěvek na nezaměstnanost)
- DPH má dvě sazby (19 % a 7 %), snížená sazba je aplikovaná na zdravotnické potřeby, kulturní akce… (např. vstupenky, léky)
- zdanění úroků z vkladů je ve výši 10 %
DPH = nejvýnosnější daň
Daň z přidané hodnoty je nejdůležitějším zdrojem státního rozpočtu ve všech zemích EU (v průměru tvoří třetinu všech příjmů). Nejdůležitější na dani z přidané hodnoty je, že konečným plátce této daně je spotřebitel – tedy občané každého státu. Základní sazba DPH se v Evropské unii pohybuje od 15 % (Lucembursko a Kypr) do 25 % v Dánsku a Švédsku. V mimoevropských zemích je však daň z předané hodnoty podstatně nižší a někde není zavedena vůbec. Členské země Evropské unie mohou v současné době uplatnit jednu nebo dvě zvýhodněné sazby na vybrané zboží či služby.
Tabulka: Daňové zatížení v členských zemích OECD (v % k HDP, údaje za rok 2006)
Země | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
EU27 | --- | --- | 41,1 | 40,4 | 40,4 | 40,2 | 40,6 | 41,2 |
Belgie | 47,6 | 47,3 | 47,4 | 47,5 | 47,1 | 47,2 | 47,1 | 46,8 |
Bulharsko | --- | 32,6 | 31,4 | 30,0 | 32,6 | 33,9 | 34,1 | 34,4 |
Česko | 34,1 | 33,9 | 34,0 | 34,8 | 35,8 | 37,5 | 37,1 | 36,3 |
Dánsko | 50,9 | 50,2 | 49,3 | 48,7 | 48,9 | 49,9 | 51,6 | 50,0 |
Německo | 43,2 | 43,3 | 41,4 | 41,0 | 41,1 | 40,2 | 40,1 | 40,6 |
Estonsko | 33,9 | 31,3 | 30,5 | 31,2 | 30,9 | 31,0 | 30,7 | 31,1 |
Irsko | 33,1 | 32,9 | 31,0 | 29,8 | 30,4 | 31,7 | 32,2 | 34,0 |
Řecko | 35,4 | 36,6 | 35,0 | 35,5 | 34,4 | 33,4 | 33,5 | 33,5 |
Španělsko | 34,4 | 34,8 | 34,3 | 34,7 | 34,7 | 35,3 | 36,4 | 37,3 |
Francie | 46,7 | 45,9 | 45,6 | 44,9 | 44,7 | 45,0 | 45,7 | 46,1 |
Itálie | 42,9 | 42,1 | 41,8 | 41,2 | 41,7 | 40,9 | 40,9 | 42,6 |
Kypr | 28,0 | 30,0 | 30,9 | 31,2 | 33,0 | 33,4 | 35,5 | 36,6 |
Lotyšsko | 32,3 | 29,7 | 28,7 | 28,4 | 28,7 | 28,7 | 29,2 | 30,4 |
Litva | 31,9 | 30,2 | 28,7 | 28,4 | 28,2 | 28,6 | 29,1 | 30,0 |
Lucembursko | 39,2 | 40,0 | 40,6 | 40,2 | 39,2 | 38,2 | 38,7 | 36,4 |
Maďarsko | 39,2 | 38,6 | 38,3 | 38,0 | 37,7 | 37,7 | 37,5 | 37,3 |
Malta | 28,7 | 29,3 | 31,9 | 33,0 | 32,9 | 34,6 | 35,3 | 35,2 |
Nizozemí | 41,5 | 40,9 | 39,4 | 38,7 | 38,4 | 38,5 | 38,9 | 40,4 |
Rakousko | 45,8 | 44,8 | 46,5 | 45,5 | 44,8 | 44,3 | 43,6 | 43,4 |
Polsko | 34,9 | 32,6 | 32,2 | 32,7 | 32,2 | 31,5 | 32,8 | 33,8 |
Portugalsko | 34,8 | 35,2 | 34,8 | 35,6 | 36,0 | 35,2 | 36,3 | 37,0 |
Rumunsko | --- | --- | 27,8 | 28,5 | 28,0 | 27,8 | 28,5 | 29,2 |
Slovinsko | 39,4 | 38,2 | 38,4 | 38,8 | 39,0 | 39,1 | 39,6 | 39,3 |
Slovensko | 35,3 | 34,0 | 33,1 | 33,2 | 33,3 | 31,9 | 31,6 | 29,5 |
Finsko | 46,1 | 47,4 | 44,7 | 44,7 | 44,1 | 43,6 | 44,1 | 43,6 |
Švédsko | 52,4 | 52,5 | 50,6 | 48,7 | 49,2 | 49,5 | 50,3 | 49,7 |
Velká Británie | 38,2 | 38,8 | 38,6 | 37,1 | 36,9 | 37,2 | 38,3 | 39,0 |
Norsko | 42,3 | 42,7 | 42,9 | 43,1 | 42,3 | 43,3 | 43,6 | 44,0 |
Pramen: Eurostat, Statistics in Focus 47/2008