EPS podle Koukalové získal informace od SÚIP. Nejčastěji loni inspekce práce v obchodních řetězcích odhalila porušování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci či nedodržování povinného odpočinku mezi směnami. Mezi časté prohřešky patřilo také nadměrné nařizování přesčasů a nesrovnalosti v jejich proplácení. Obchodní řetězce také měly nepořádek v evidenci docházky a rozvržení pracovní doby zaměstnanců.
Inspekce práce loni v 17 obchodních řetězcích zjistila 425 závad v oblasti pracovněprávních předpisů. Nejvíce jich inspektoři odhalili v obchodních řetězcích Kaufland (107), Billa (72) a Ahold (53). Kaufland za různé prohřešky dostal od inspekce práce pokuty v celkové výši 120.000 korun, společnosti Billa inspektoři uložili sankce 155.000 korun a Aholdu 100.000 korun. Za porušení pracovněprávních předpisů přitom inspektoráty práce mohou uložit pokutu až milion korun.
Kvůli nízkým pokutám si SÚIP vysloužil kritiku EPS. "Přestože inspektoráty práce u obchodních řetězců každým rokem objeví stovky porušení právních předpisů, pokuty se pohybují v dolních hranicích a někdy nejsou ukládány dokonce žádné," upozornila Koukalová. Dodala, že nízké pokuty obchodní řetězce k dodržování pracovněprávních předpisů nepřimějí. "Inspekce práce pak v roli vymahatele práv zaměstnanců jednoznačně selhává," uvedla.
Někteří zaměstnanci obchodních řetězců si navíc podle Koukalové stěžovali na to, že inspekce práce ověřovala stav pouze z listinných důkazů, které byly často falešné nebo upravené tak, aby odpovídaly zákonným požadavkům. "Aby inspekce mohla pravdivost listin ověřit, dává jí zákon možnost hovořit se zaměstnanci bez přítomnosti třetích osob. Toto oprávnění sice inspekce práce využívá, nicméně ještě stále se opírá nejvíce o listinné důkazy," poznamenala Koukalová.
Obchodní řetězce v Česku zaměstnávají desetitisíce lidí. V loňském roce deseti největším obchodním řetězcům podle předběžných údajů analytické firmy Incoma Research a časopisu Moderní obchod vzrostly tržby meziročně o 31,3 miliardy korun na rekordních 289,1 miliardy korun. Desítka největších obchodníků loni posílila podíl na domácím trhu, který se v rychloobrátkovém zboží zvýšil na 66 procent z 63 procent v roce 2006.