... rekordní úrovně.
Konečné údaje klíčového měsíčního průzkumu mezi evropskými podniky v úterý ukázaly, že ze čtyř největších ekonomik eurozóny vzrostla aktivita ve službách pouze v Německu, a to dokonce rychlejším tempem než v červnu.
Index nákupních manažerů (PMI) firem v odvětví služeb, které sahá od bank po kavárny, se v červenci snížil na 48,3 bodu, nejnižší úroveň od června 2003, ze 49,1 bodu za předchozí měsíc. Ukazatel se tak opět vzdálil od hranice 50 bodů, která odděluje růst od poklesu v sektoru.
Stejný výsledek přinesly už předběžné údaje ze 24.července.
"Pokud se lze na předstihové ukazatele typu PMI jakkoli spoléhat, pak nás v eurozóně čeká období vážné stagnace," řekl Aurelio Maccario ze společnosti UniCredit MIB.
Finanční trhy na údaje prakticky nereagovaly.
Přestože index vyšel v souladu s očekáváním analytiků, představuje znepokojivý údaj pro Evropskou centrální banku.
Srovnatelný průzkum navíc v pátek ukázal, že aktivita v průmyslu eurozóny minulý měsíc zaznamenala rovněž nejhorší výkon za pět let.
Kombinovaný index PMI pak kvůli těmto poklesům v sektorech průmyslu i služeb klesl na téměř sedmileté minimum 47,8 bodu.
Francouzský PMI se propadl na 47,5 bodu, nejnižší úroveň od zahájení průzkumu v roce 1998; Itálie prohloubila pokles na 45,6 bodu; propad aktivity ve Španělsku se sice nepatrně zmírnil, ale při úrovni 37,1 bodu stále zůstal hluboko pod hranicí expanze.
Německo si vedlo o něco lépe a udrželo se v růstovém teritoriu, když tamní index PMI stoupl na 53,1 bodu z červnových 52,1 bodu.
"Konečné údaje PMI potvrzují dramatické šíření slabosti po celé eurozóně, kde sektory služeb ve Francii, Itálii i Španělsku klesly rekordní či téměř rekordní měrou," řekl Jacques Cailloux, hlavní ekonom pro eurozónu z Royal Bank of Scotland, která se podílí na vypracování dat.
"Vzhledem k propadu důvěry v prostředí slabšího růstu nových podniků v Německu se zdá, že také největší ekonomice eurozóny hrozí brzké sklouznutí do fáze poklesu," uvedl Cailloux.
Průzkum agentury Reuters z minulého týdne ukázal, že Evropská centrální banka (ECB) navzdory ekonomickému zpomalení ponechá úrokové sazby na současné úrovni 4,25 procenta ještě dlouho v průběhu příštího roku s tím, jak bojuje s rekordní inflací a snaží se ji stlačit zpátky pod hranici 2 procent.
"Stále zvýšené tlaky na ceny znamenají, že ECB nebude v dohledné době snižovat úrokové sazby, aby podpořila ekonomickou aktivitu, a naopak by je mohla ještě zvýšit," řekl Howard Archer ze společnosti Global Insight.
Index vstupních cen mírně klesl na 65,2 bodu z červnového téměř osmiletého maxima 65,7 bodu.
Příští měnové zasedání ECB se koná tento čtvrtek. Všech oslovených 85 ekonomů se přitom shoduje v názoru, že banka po utažení měnové politiky o 25 bazických bodů na minulém zasedání tentokrát sazbami nepohne.
[LONDÝN/Reuters/Finance.cz]