Hladina cen v Česku dosahovala 92 procent průměru celé unie, v Bulharsku 83 procent. Pod unijním průměrem bylo i Slovensko s 96 procenty. Naopak vůbec nejvyšší číslo v rámci "sedmadvacítky" připadlo Dánsku s Finskem (113 procent proti unijnímu průměru).
Ze zemí, které nejsou členy EU, hladina cen byla loni v Evropě nejvyšší jednoznačně na Islandu - dosahovala tam 141 procent ve srovnání s unijním průměrem.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška do cenových rozdílů spotřební elektroniky promlouvají hlavně odlišné daně a směnné kursy. V čele žebříčku tak jsou především země s vysokými sazbami DPH.
Pozice Česka se ale letos zřejmě podstatně změní. Důvodem je mimo jiné výrazné posílení koruny vůči euru. "Kdyby se proti loňsku korunové ceny v Česku a eurové ceny v eurozóně nezměnily, posunulo by posílení koruny proti euru o 15 procent pozici Česka o tři procentní body nad průměrnou úroveň eurozóny," řekl dnes Sobíšek.
V realitě byl posun asi o něco mírnější, protože obchodníci zareagovali na levnější dovozní ceny snížením svých maloobchodních cen. "Přesto je docela snadno myslitelné, že vyšplhaly tuzemské ceny některého zboží nad úroveň Německa, které je v elektronice oproti průměru eurozóny o něco levnější," dodal Sobíšek.
Do kategorie spotřební elektroniky evropští statistici zahrnuli asi 130 nejrůznějších produktů. Kromě zmíněných tam byly například i tiskárny, počítače či monitory. Naopak tam nefigurovaly spotřebiče pro domácnost typu praček, myček či vysavačů, neboť ty tvoří zvláštní skupinu.