"Kapacity Masarykova nádraží nejsme v žádném případě schopni nahradit, na Hlavním nádraží ta kapacita není," řekl Komárek. Připomněl, že správa počítá se zakončení rychlodráhy z letiště právě v nejstarší pražské stanici. "V pražském uzlu má Masarykovo nádraží nezastupitelnou roli," dodal šéf státní investorské organizace, která koleje vlastní a spravuje.
Komárek to řekl na tiskové konferenci, kde hlavně představoval současnou rekonstrukci kolejiště a nástupišť pražského Hlavního nádraží. Rekonstrukce vyjde na 1,6 miliardy korun. "Náhrada kapacity Masarykova nádraží by byla spojena s naprosto jinými investicemi," srovnal Komárek.
Část kolejiště by údajně bylo nutné zahloubit několik desítek metrů pod zem, a vytvořit tak de facto podzemní nádraží. Pod nynějším nádražím totiž vedou významné inženýrské sítě a také metro. Komárek nicméně dodal, že SŽDC nedělá žádné nevratné zásahy do dopravní infrastruktury, aby bylo možné v budoucnu reagovat na případná politická rozhodnutí o změnách tras kolejí.
Podobně jako Komárek argumentuje také děkan dopravní fakulty Petr Moos. Podle něj má Masarykovo nádraží nezastupitelnou úlohu v regionální a příměstské dopravě. V Evropě je údajně běžné, že regionální vlaky nejezdí na velká mezinárodní nádraží. "Tak jako si Paříž, Brusel a další města zachovávají podobná nádraží, měla by si v centru tuto stanici zachovat i Praha," řekl ve středu Moos.
Naopak městští radní se zachováním provozu nepočítají. V úterý schválili změnu územního plánu, která umožňuje na místě dnešních kolejí stavět. Se zrušením nádraží souhlasí také někteří opoziční zastupitelé. Změny plánu musí ještě schválit zastupitelstvo.
Konečné slovo ale bude mít SŽDC a ministerstvo dopravy. Ani jeden úřad se zrušením vlakového provozu na nádraží nepočítá. Nádraží je nejvytíženější stanicí pražských městských a příměstských železničních spojů, denně jím projde 30.000 Pražanů a Středočechů využívajících tyto spoje.