Banky se opíraly zejména o stále silnější ochotu Čechů a českých firem se zadlužovat, i když kvůli rostoucím úrokovým sazbám za méně výhodných podmínek. Třeba České spořitelně meziročně stoupl celkový objem klientských úvěrů o 18 procent na takřka 433 miliard korun a její čisté úrokové výnosy se zvedly o 14,3 procenta na 10,3 miliardy korun.
Zisky českých bank byly v protikladu s výsledky předních zahraničních peněžních institucí, které doplácely na celosvětovou finanční krizi odstartovanou před zhruba rokem americkou hypoteční krizí, a nucené odpisy investic. Zisk britské HSBC Holdings, která je podle tržní hodnoty největší bankou v Evropě, se v prvním pololetí propadl o 29 procent. Čistý zisk americké společnosti Bank of America se ve druhém čtvrtletí meziročně propadl o více než 40 procent.
"Velké americké i západoevropské banky jsou více zaměřeny na investiční bankovnictví než domácí bankovní domy, které se zaměřují primárně na úvěrování domácností a firem a příjem vkladů," vysvětloval rozdíly analytik firmy Atlantik finanční trhy Petr Sklenář. Česká ekonomika navíc přes zpomalení silně roste, naproti tomu USA i západoevropským státům možná hrozí recese.
Důsledky nepříznivé globální situace se postupně začnou stále více projevovat i v tuzemsku. Viditelným dopadem se již podle šéfa Československé obchodní banky Pavla Kavánka stalo posilování koruny. "V tomto ohledu jsem pro euro," řekl dnes Kavánek. Obezřetněji se podle něho zřejmě budou chovat zahraniční majitelé českých podniků.