Farmáři na Hradecku omezili chov prasat

Dlouhodobá ztrátovost chovu prasat se v kraji nejvíce projevila v uplynulém roce. Farmáři stavy prasat redukovali takřka o čtvrtinu na 169.400 kusů. Republikový pokles stavů byl přitom jen asi 14 procent. Podle ředitele hradecké krajské Agrární komory Jindřicha Fryše s chovem skončili zejména zemědělci, kteří jej neměli jako hlavní část svého podnikání. Odhadl, že pokud se ceny vepřového nezvýší, půjdou stavy prasat ještě dolů.

Chovy farmáři podle Fryše ruší i proto, že jim v minulých letech scházely peníze na investice do moderních technologií a chov prasat v zastaralých stájích byl o to víc ztrátový. Stavy prasat se v hradeckém kraji v posledních letech s různými výkyvy stále držely nad hranicí 200.000 kusů. V posledních letech byly nejvyšší v roce 2002, kdy dosáhly více než 264.000 kusů. Stavy skotu se v kraji nijak výrazně nemění a pohybují se kolem 108.000 kusů.

Na konci roku 2005 se farmáři v regionu museli vyrovnat s uzavřením mlékáren zadluženého holdingu Promil v Novém Bydžově a Jičíně. Nového odběratele farmáři našli zejména v Německu. "Zhruba čtyři pětiny mléka odebraného původně Promilem skončily v mlékárně Müller u německých Drážďan. Zbytek šel do jiných českým mlékáren," řekl ČTK ředitel ZD Nechanice a předseda Mlékařského obchodního družstva Bydžovsko Luděk Pour. "Německý odběratel platí pravidelně. Stálé napětí kolem plateb s Promilem skončilo," konstatoval ředitel společnosti ZEM Nový Bydžov Miroslav Bárta.

Finanční situace farmářů v regionu se zlepšila po vstupu Česka do EU. "Díky dotacím se narovnaly peněžní toky. Už zemědělci nemusejí úrodu prodat jen proto, aby vůbec mohli novou úrodu založit. Dostali jsme se z područí obchodníků s obilovinami a řepkou," míní Pour. Podle Bárty se sice ekonomická situace stabilizovala, ale "cenové kotrmelce" u různých produktů se stále dějí. Připomněl, že farmářům také po vstupu do unie přibylo mnoho administrativní práce.

Úspěchem na "evropském poli" se může pochlubit Zemědělské družstvo Všestary, které pro svou všestarskou cibuli získalo chráněné označení EU. "Věříme, že se všestarská cibule díky evropskému označení dostane více do povědomí lidí v Česku a v budoucnu s ní uspějeme i na trzích v EU, například v Německu a Rakousku," řekla ČTK ředitelka všestarského družstva Monika Nebeská.

Rostlinná výroba v kraji přitom patří na špičku v republice. Loňský průměrný výnos obilovin v kraji 4,83 tuny z hektaru byl vůbec nejvyšší v zemi. V intenzitě chovu skotu hradeckému kraji mezi českými regiony loni patřilo nadprůměrné páté místo, když na 100 hektarů zemědělské půdy připadalo 38 zvířat. V kraji se také daří pěstování ovoce. Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku je vůbec největším producentem jablek v zemi. Sklizněmi kolem 7000 tun jablek Dolanští zajišťují přibližně pět procent republikové produkce.

Lesníci se v kraji museli v minulých letech vypořádat s řadou kalamit po větrných smrštích. Největší spoušť napáchal v lednu 2007 orkán Kyrill. Vláda tehdy pro okresy Trutnov, Náchod a Jičín vyhlásila nouzový stav a těžba polomů trvala prakticky celý rok. Například v Krkonoších orkánu Kyrill padlo za oběť téměř 88.000 metrů krychlových dřeva, což překonalo plán celoroční těžby o 8000 metrů krychlových.

Zájem v celé zemi v posledních letech budilo i dění ve státním podniku Lesy České republiky, který má sídlo v Hradci Králové. Podnik, kterému patří asi polovina lesů v zemi, se od roku 2004 potýkal s řádným vypsáním tendrů na lesnické práce. Za posledních pět let se v čele podniku vystřídalo pět generálních ředitelů. Otázku tendrů, tentokrát na těžbu dříví po letošních větrných kalamitách, řešil i nynější generální ředitel Jiří Novák, který podnik vede od loňského prosince.