Jihomoravští vinaři očekávají dobrý ročník, rozhodující bude září

"Zatím to vypadá dobře, všem co se mě ptají na úrodu, ale říkám, že rozhodne až září. Například před dvěma lety byl červenec a srpen pro vinaře katastrofální, pak ale přišel velmi teplý a slunný podzim. Výsledkem byl jeden z nejlepších ročníků vůbec," řekl dnes ČTK Luděk Košut. Spolumajitel rodinného vinařství Košut z Prušánek na Hodonínsku očekává, že sklizeň hroznů by letos mohla začít už v polovině září, asi o dva týdny dříve než v minulých letech.

Také podle majitele vinařství Mikrosvín Mikulov Patrika Staška se letošní ročník vyvíjí pro vinaře slibně. "Násady hroznů jsou dobré, stejně jako zdravotní stav vinic, nacházíme se ale někde v polovině zrání bobulí, takže na předpověď úrody je ještě brzy," řekl Staško.

Nejrizikovějším obdobím byl letos pro vinaře přelom června a července, kdy se vlivem deštivého a chladného počasí na vinicích rozšířila houbová onemocnění. Nejčastěji šlo o plíseň révovou a padlí révové, které způsobují mimo jiné zasychání dozrávajících bobulí a jejich následné opadání. "Komu se to podařilo ustát, bude mít úrodu velmi dobrou. Počasí bylo pro plísně příznivé, ale šlo s nimi bojovat," řekl ČTK vinař Petr Marcinčák, který letos obdělává 130 hektarů vinic v bio kvalitě. Tento způsob pěstování zakazuje použití běžných chemických postřiků.

Také loni byla kvalita vín ještě v létě velkou neznámou. Od jara panovalo na jihu Moravy velmi suché a tropické počasí a hrozilo, že velká část úrody nedozraje nebo uschne. Paprsky slunce spálily v červenci na jihu Moravy místy až třetinu hroznů. Až koncem srpna a v září, pro vinaře na poslední chvíli, několik dní propršelo. Díky dlouhodobým dešťům se omezil růst cukernatosti a vývoj se přenesl do vytváření hmoty a aromatických látek.

O rok dříve naopak pršelo v srpnu, kdy se bobule hroznů nalily vodou. Nezvykle teplé zářijové slunce, které bylo podle meteorologů nejsušší od roku 1961, pak v hroznech nastartovalo fotosyntézu, čímž výrazně stoupl obsah cukru. Průměrná cukernatost tak v roce 2006 byla 21,2 stupně, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tento údaj začal sledovat.

V polovině 90. let zaujímaly vinice zhruba 11.500 hektarů. Letos však už kolem 19.200 hektarů. Čeští vinaři totiž před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu rozšířili plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570.000 hektolitrů ročně v průběhu několika let až na 700.000 až 800.000 hektolitrů ročně.

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.