Na ekonomickém poklesu se podepsal propad japonského exportu, slabá domácí soukromá spotřeba i nižší veřejné výdaje. Japonská ekonomika pocítila tlak vysokých cen energií a surovin i dopad hospodářského útlumu v USA, který se začíná projevovat i ve zbytku světa. To oslabuje japonský export, který je tradičně hlavním motorem růstu největší asijské ekonomiky.
Export ve druhém čtvrtletí klesl proti předešlému čtvrtletí o 2,3 procenta a slabý byl i dovoz, který se propadl o 2,8 procenta. Celková soukromá poptávka klesla o 0,6 procenta, z toho nejvíce investice do bydlení, které spadly o 3,4 procenta. Veřejná poptávka se snížila o 0,9 procenta, z toho vládní investice oslabily o 5,2 procenta.
V mezičtvrtletním srovnání HDP Japonska klesl o 0,6 procenta, což byl nejhlubší pokles od třetího čtvrtletí roku 2001. Ekonomové tento vývoj předpovídali. "Výsledky jsou velmi slabé, očekávali jsme však, že se to stane," řekl agentuře Reuters Takeši Minami, šéf výzkumného institutu Norinchukin. Podle něj zůstane HDP v poklesu, dokud neoživí soukromá spotřeba, kterou srážejí rostoucí ceny.
Řada ekonomů se nyní domnívá, že Japonsko buď spěje do recese, nebo již v ní je. Poslední růstový cyklus začal počátkem roku 2002 a byl nejdelší v poválečné epoše. Recesi Japonci definují jako obecný obrat ekonomického cyklu směrem dolů, nikoli jako dvě čtvrtletí poklesu za sebou, jak je běžné v jiných vyspělých zemích.
Mnozí ekonomové si však myslí, že japonská ekonomika je na tom nyní mnohem lépe než v propadech let 1998 a 2001. Firemní a bankovní sektor již vyčistil ztrátové bilance a vzpamatoval se z krachu "bubliny" cen aktiv z počátku 90. let. Japonská ekonomika se již také vymanila z dlouhotrvající deflace, která byla rovněž následkem splasknutí cenové bubliny.