Tempo růstu HDP mírně zaostalo za očekáváním analytiků. Většina z nich v průměru odhadla růst ekonomiky za druhé čtvrtletí letošního roku na zhruba 4,8 procenta.
Příčin zpomalení růstu ekonomiky bylo podle ČSÚ více. Vedle nevýrazného hospodářského růstu v zemích hlavních obchodních partnerů k nim podle úřadu patřily zejména vysoká loňská srovnávací základna a výrazné posilování kurzu koruny vůči dolaru a euru ovlivňující hospodaření podniků. Vliv mělo také zpomalení růstu výdajů domácností na konečnou spotřebu způsobené vysokou inflací.
Ke zvyšování výkonů ekonomiky podle statistik pak přispěl růst zaměstnanosti. Podle odhadu vzrostla po odstranění sezónních vlivů celková zaměstnanost ve druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,4 procenta a meziročně o 1,8 procenta. Sezónně neočištěná zaměstnanost se meziročně zvýšila také o 1,8 procenta.
"Meziroční vývoj jednotlivých cenových okruhů byl ve druhém čtvrtletí vzájemně odlišný. Rozdílný cenový pohyb u vybraných komodit, výrazný celkový nárůst spotřebitelských cen a naopak značný pokles většiny dovozních a zejména vývozních cen se však vzájemně částečně kompenzovaly, takže úhrnná cenová hladina vyjádřená deflátorem HDP vzrostla o 1,7 procenta, z toho deflátoru hrubé přidané hodnoty pouze o jedno procento," uvedl ČSÚ.
Ekonomika bude podle ekonomů nadále ve zbytku roku zpomalovat. Především slabší růst spotřeby domácnosti způsobený vyšší inflací by tak měl růst ekonomiky snížit pod 4,5 procenta. Centrální banka pak odhaduje v letošním roce růst HDP na 4,1 procenta a ministerstvo financí na 4,6 procenta. Loni ekonomika vzrostla o rekordních 6,6 procenta.
ČSÚ upozornil, že standardní odhad vývoje HDP a jeho složek, který zveřejní 10. září, se může od dnešních údajů částečně lišit. Předběžný odhad sestavuje ČSÚ na základě informací ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů s využitím matematicko-statistických metod, dopočtů a kvalifikovaných odhadů.